AI vám napíše kázání, nikdy do toho ale nevloží ducha, míní kněz

Umělá inteligence, i přes to, co s ní lidstvo umí a co o ní ví, je stále oblastí plnou tajemství. „Tajemství se člověk na jednu stranu obává a na druhou je jím fascinován. Takže někdy se v teologii mluví o božím tajemství jako o mysteriu tremendum et fascinans, tedy to, co nás rozechvívá, ale zároveň nás fascinuje,“ nastiňuje František Štěch z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Texty vytvořené AI nelze bezpečně odlišit od výtvorů lidí, tvrdí výzkumníci

Spojitost teologie s umělou inteligencí tedy vidí v tom, že podobné pocity má mnoho lidí i ve vztahu k AI.

„Nedomnívám se, že existuje vůbec nějaká styčná plocha mezi technologií, jako je umělá inteligence, a mezi vírou. Opravdu nedělejme z umělé inteligence něco, čemu nerozumíme, co nechápeme, co nás může zničit. Toto patří spíš do sféry filmů nebo sci-fi literatury,“ hodnotí Vladimír Slámečka, katolický kněz, pedagog a rektor duchovní správy akademické obce ČVUT v Praze.

„Až na to, že teď zase mnozí používají třeba ten už zmiňovaný chatbot k tvorbě kázání či nějakých duchovních zamyšlení. Proč ne jako pomůcku, ale ať dělám, co dělám, tak tu souvislost mezi duchovnem, kterého je pochopitelně schopen pouze člověk, a mezi IT technologií nevidím.“

Co dělá člověka člověkem

Štěch s tímto souhlasí. On sám se se svojí výzkumnou skupinou zabývá tím, co dělá masivní nasazení umělé inteligence jako technologie s člověkem. „Snažíme se najít jakousi styčnou plochu v oblasti teologie, především teda v oblasti teologické antropologie.“

Čtěte také

Rozšířená realita? Nový AI model Mety dokáže „rozštěkat“ fotku psa a chce přenášet i pachy

„Klademe si tedy otázku: co je to vlastně ta inteligence. Protože my jsme do dnešních dnů měli za to, že to, co dělá člověka člověkem, je právě jeho inteligence. A inteligence je ta jeho racionalita, schopnost zpracovat informace a udělat nějaký výstup.“

„Umělá inteligence nás ale v této oblasti už značně předběhla právě díky brutálnímu výpočetnímu výkonu a ukázala nám, že racionalita není to, co nás dělá lidmi. Ukázala, že je tím spíš naše zranitelnost.“

Styčnou plochu mezi teologií a umělou inteligencí tak Štěch vidí v tom, jakým způsobem se můžeme nově dívat na člověka, na naše vlastní lidství tváří v tvář této technologii, která nám o nás samých něco říká.

Knihovnu nahradil chatbot

Slámečka upozorňuje, že je třeba si uvědomit, že umělá inteligence ač na venek svým chováním připomíná člověka, tak ale není ničím jiným než kombinací „brutálního výkonu a dostupného množství dat v reálném čase. O nějakém sebeuvědomění není řeč.“

Čtěte také

Izraelská star J. N. Harari: Bez regulace AI skončí demokracie

„Od stvoření té silné umělé inteligence, která by si byla schopna uvědomit sama sebe tak jako my, reflektovat sebe sama, uvažovat o hodnotách, o morálních rozměrech jednání, jsme opravdu asi hodně vzdáleni.“

Zároveň ale říká, že i v náboženství může mít umělá inteligence využití. „Když jsem si před 20 lety připravoval kázání, tak jsem šel do knihovny. Před dvěma lety jsem se podíval na internet. A dnes to téma třeba nechám zpracovat chatbotem. Ten přístup je ale vlastně stále stejný.“

„Je přece na mě jako na člověku, abych využil informace, které mi systém předal, ať je to stará knihovna, nebo moderní chatovací systém. Já z toho pak ale vytvořím vlastní úvahu, do které vložím ducha, což žádný systém ani knihovna nemůže,“ dodává.

Poslechněte si celou debatu Vertikály v audiozáznamu. Moderuje Eva Hůlková.

První část Vertikály se ptá, o čem jednal prezident Zelenskyj ve Vatikánu. Mluvit budeme i o konzervativní lobby a amerických zákonech o LGBT+ lidech. Na francouzském festivalu v Cannes jsou i duchovní témata, podíváme se tam. A zavedeme vás na výstavu historických tkanin z církevních sbírek. Moderuje Naděžda Hávová.