Adam Drda: Úředníci, kteří se osvědčili "v boji"
Před dvěma týdny, na Den válečných veteránů, uděloval ministr obrany Martin Barták v Praze na Vítkově různá vyznamenání. Oficiálně (tj. na stránkách jeho úřadu) se psalo, že dal řády vojákům z druhé války, třeba pilotovi stíhačky RAF Miroslavu Štanderovi nebo Jiřině Tvrdíkové, která byla nejdřív vězněná v gulagu a pak prošla Duklou. Ti byli dekorováni Křížem obrany státu. Další vyznamenání (Zlatou lípu za boj o lidská práva) dostali Jan Zajíc in memoriam nebo dlouholetý korespondent Hlasu Ameriky Ivan Medek.
Na slavnostní ceremonie podobného druhu moc lidí nechodí - a tak až teď reportéři Hospodářských novin někde vyšťourali, že ministr Barták ocenil i spoustu dalších bojovníků, třeba poslance Jana Vidíma (ODS), šéfa Bezpečnostní informační služby Jiřího Langa, šéfa Úřadu vlády Jana Nováka, protokoláře Jindřicha Forejta, poslance ČSSD Jana Hamáčka nebo náměstka ministra zahraničí Tomáše Pojara. Ti všichni obdrželi "Záslužný kříž".
Jak se možno dočísti, Záslužný kříž je nejvyšší vojenské resortní vyznamenání. Dává se (podle MO) "za záchranu lidských životů, statečnost a odvahu, za úspěšné plnění bojových povinností, vynikající plnění služebních nebo pracovních povinností a jiné významné zásluhy a resort ministerstva obrany."
Dobře, vyjměme tedy ze seznamu Jiřího Langa, je to šéf tajné služby, a taky Tomáše Pojara, je to náměstek na "zamini", asi si ten kříž nějak zasloužili. Ale jak k němu, probůh, přišli šéf Úřadu vlády, prezidentský kancléř nebo protokolář Forejt? Jedině snad, že by to dostali za vzorné plnění služebních povinností - chodí včas do práce, kontrolují podřízené, pan Forejt ví, kam umístit při návštěvě cizí královnu, nikdy to nezkazí atd. atp.
Ministerstvo nechce říct, proč úředníci vysoká vyznamenání dostali, oni sami to zřejmě většinou nevědí. Poslanec Jan Vidím reagoval na otázku "Proč?" docela roztomile: "Nepátral jsem po tom. Prostě jsem byl pyšný, že ho mám." Totiž ten kříž. Svět místní politiky je naprosto fantastický - zkuste si to představit: prostě Vidímovi jednoho dne někdo zavolá a řekne: "Pane, rozhodli jsme se, že Vás odměníme nejvyšším vojenským vyznamenáním, jak jste na to třeba na Den veteránů?" - A Jan Vidím odpovídá: "Prima! Počkejte moment, už se koukám do diáře, jo, to můžu." - "Tak platí, napište si, ve středu, v deset... A nemohl byste to prosimvás vyřídit taky Novákovi z Úřadu vlády?"
Hospodářské noviny píší, že ministr obrany Martin Barták a poslanec Jan Vidím jsou už léta kamarádi, že spolu byli v podivné Landovské organizaci Ordo Lumen Templi, že Vidím dostal Bartáka do politiky. Což se prý stalo takto: neurochirurg Barták zjistil, že ho práce v nemocnici vysiluje a, jak vysvětlil časopisu Instinkt, tehdy "Honzovi" (Vidímovi) řekl: "Nenašlo by se něco? A on povídá: No jasně, čekal jsem to! Začal jsem mu dělat poradce a postupně to nějak přicházelo." A je to, cesta na ministerstvo skoro stejná jako cesta k záslužnému kříži, akorát že tohle je pravá, nikoli vymyšlená citace.
Poslanec Vidím si v rozhovoru pro HN povzdychl: "Už vidím ty články, že jsme si mezi sebou rozdali metály." Pan poslanec má najednou překvapivě dobrý odhad situace.
Autor je redaktor ČRo Rádia Česko, spoluautor dokumentárního cyklu Příběhy 20. století
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.