Adam Černý: Německo je vůči Číně ostražité
Německá zahraniční politika prodělává v posledních měsících v důsledku ruské války citelné změny. Jak se změny projevují v případě vztahů k Číně, která dává najevo své ambice už i otevřeně?
Kvůli váze exportu ve své ekonomice brala Spolková republika vůči zemím jako Rusko a Čína nemalé ohledy. V prvním případě se dokonce zrodila strategie označovaná „Změna prostřednictvím obchodu“. To v naději, že Moskva se časem začne k Západu přibližovat.
Čtěte také
Její agrese vůči Ukrajině odhalila základní vadu této premisy, protože vládce v Kremlu naopak vycházel z úvahy, že Německo a další země dají přednost energetickým dodávkám z Východu před pomocí napadené zemi. V reakci Západu se naštěstí přepočítal ruský prezident Vladimir Putin.
Čerstvá lekce z geopolitiky nutně vedla v Berlíně i jinde k závěru, že napříště je nutno se vyvarovat riskantních ekonomických vazeb, a na seznamu se jako první musela objevit Čína.
Její politika se za vlády šéfa komunistické strany a státu Si Ťin-pchinga stala, diplomaticky řečeno, silně asertivní v souladu s veřejně deklarovaným cílem, že novodobá Říše středu se do poloviny tohoto století má stát vedoucí mocností světa.
Změna v chování Západu
Čtěte také
Najít nový přístup nebylo pro Německo nijak lehké, a to ze dvou důvodů. Zaprvé tu byla a stále ještě do jisté míry přetrvává váha exportu do Číny. Za druhé je tu aktuální povaha spolkové politiky, kterou musí dohromady složit tříčlenná koalice.
V jejím čele je sice kancléř Olaf Scholz, který vychází z tradičně opatrnější sociálně-demokratické politiky, ale další dvě strany, Zelení a liberálové, kteří jindy těžko hledají společnou řeč, v případě Číny prosazují větší ostražitost a větší důraz na hodnotová východiska, například obhajobu lidských práv.
Tyto dva důvody vysvětlují, proč se závazek formulovat novou strategii vůči Číně objevil už v koaličním programu na konci roku 2021, ale vládní dokument spatřil světlo boží až letos v červenci. Ačkoli bylo veřejným tajemstvím, že první verze, připravovaná většinou na ministerstvu zahraničí, které řídí agilní zelená politička Annalena Baerbocková, vznikla už loňského roku.
Čtěte také
Současná finální podoba nutně nese znaky nezbytného kompromisu, přesto je tu v porovnání s minulostí citelný posun.
Ten nejvýstižněji vyjadřuje cíl zbavovat se rizik, nebo je alespoň omezovat. Tato formulace dává najevo, že německý zahraniční obchod se nehodlá odstřihnout od svého klíčového exportního trhu, zároveň však musí brát v potaz rizika pramenící z politiky Pekingu, kvůli které už teď podle průzkumů hodlá takřka polovina německých firem obchodujících s Čínou své dosavadní přístupy výrazně přehodnotit.
Pro vedení v Pekingu posun Německa, které bylo dosud spíše zdrženlivé, představuje problém. Je příznakem změny v chování Západu, kdy jeho vzájemná koordinace neutralizuje čínskou strategii jednat s každou zemí pokud možno odděleně a uplatnit tak svou velikost a potažmo převahu.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
