Adam Černý: Macronova zkouška penzijní reformou

Protesty proti chystané důchodové reformě
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Protesty proti chystané důchodové reformě

Francie zažívá efekt nazývaný déjà vu, tedy dojem, že to, co máme před očima, už jsme jednou viděli.

Více než půl milionu účastníků čtvrtečního protestu proti reformě důchodového systému, jak je spočítala policie – a možná, že skoro 900 tisíc, jak odhadují organizátoři –, je největší hromadná stávková akce za poslední čtvrtstoletí a podobnost tu není jen v číslech a dojmu, že demonstranti dokázali paralyzovat dopravu v zemi.

Protesty jsou, stejně jako před lety, namířeny proti snaze vlády zásadně změnit způsob, jak jsou vyměřovány penze.

Stejně jako dříve prezident argumentuje, že důchodový systém je komplikovaný, protože v něm existují více než čtyři desítky vyměřování penzí, je finančně dlouhodobě neudržitelný, protože některé kategorie zaměstnanců, jako třeba strojvůdci, mohou začít pobírat důchod už po padesátce, a navíc jeho výše se blíží výplatě v době pracovního poměru.

Pro srovnání, ve Francii se průměrný náhradový poměr mezi výplatou a důchodem pohybuje kolem 68 %, zatímco například v Česku kolem 50.

Téma důchodů bude rozhodovat

Vyšší úroveň důchodu a možnost jej začít pobírat dříve je pochopitelně silným motivem protestovat proti reformě dosavadního stavu, i když je zřejmé, že je nákladný a do budoucna neudržitelný. Z porovnání nejrozvinutějších zemí vychází Francie jako stát, který vynakládá na důchody skoro dvakrát více než ostatní členové OECD.

Tuto situaci doráží paradox, že podle průzkumů veřejného mínění většina Francouzů sice chápe důchodovou reformu jako nezbytnou, zároveň však většina Francouzů s protesty proti vládním návrhům sympatizuje.

Klíč k vysvětlení rozporů lze hledat spíše na straně prezidenta Emmanuela Macrona, který se může odvolat na to, že důchodová reforma byla jedním z jeho hlavních volebních slibů, ale své návrhy až dosud nedokázal veřejnosti dostatečně a hlavně přesvědčivě vysvětlit. Naznačuje to i skutečnost, že některé důležité detaily chystané reformy mají být zveřejněny až příští týden.

Je pochopitelné, že lidé, kteří nemají jasno, jak konkrétně se jich změny dotknou, ochotněji vyráží dát v ulicích najevo svou nespokojenost.

Pro úspěch protestů, anebo naopak úspěch Macronovy důchodové reformy, budou proto rozhodující příští dny, kdy se ukáže, zda odhodlání protestovat bude mít dostatečnou výdrž, anebo zda vláda s prezidentem a premiérem v čele dokáže reformu před veřejností obhájit a tlak protestů ustát.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý

Macron má na své straně jednu výhodu – lepší ekonomickou kondici Francie, než zažívali jeho předchůdci, kteří se rovněž, ale neúspěšně penzijní reformu pokoušeli prosadit. Jedno má však s nimi společné, téma důchodů bude rozhodovat o výsledné bilanci vlády.

Autor je komentátor Hospodářských novin