Francouzští demonstranti chtějí srazit na kolena prezidenta Macrona

Protesty žlutých vest ve Francii
Protesty žlutých vest ve Francii

Francouzský prezident Emmanuel Macron nakonec ustoupil demonstrantům, kteří už tři týdny pořádají násilné protesty, a jeho kabinet odvolal plánované zvýšení daně z benzinu. Premiér Edouard Philippe oznámil i další opatření, která by podle vlády měla ukončit násilnosti tzv. žlutých vest.

Informuje o tom francouzská odnož evropského serveru Local.

Podle premiéra Philippa v lednu nedojde k plánovanému zdražení regulované elektřiny a plynu ani ke zpřísnění technických kontrol vozidel, které mělo trestat starší automobily. To se ovšem nelíbí ekologům, přestože premiér zdůraznil, že vláda chce nadále bojovat proti znečištění ovzduší a klimatickým změnám. 

Ivan Hoffman: Rozzlobení Francouzi

Protesty žlutých vest ve Francii pokračují

Emmanueli Macronovi a jeho týmu se nedaří vysvětlit Francouzům, že nevyhnutelně potřebují reformu, díky které se jim zvýší životní náklady a poklesne životní úroveň.

Ústupky neuspokojily ani demonstranty, které s násilníky spojuje nenávist vůči prezidentovi. Je to pro ně osobní záležitost, upozorňuje francouzský Local v jiném článku. Hnutí sice vzniklo na protest proti zvýšení daně z pohonných hmot, ale zesílilo natolik, že není jasné, čeho chtějí jeho vůdci vlastně dosáhnout.

Macrona protestující pohrdavě nazývají prezidentem bohatých. Levicoví extremisté ho nenávidí kvůli jeho minulosti bankéře a prosazování volného trhu, zatímco krajní pravice ho zase nesnáší kvůli proevropským a globalistickým názorům. Dnes ho navíc nemá rádo ani mnoho obyčejných Francouzů, kteří ho podle serveru považují za arogantního a povzneseného člověka, jenž nemá pochopení pro jejich problémy.

Tak jezte koláče...

Nejhlasitějším požadavkem protestů byla Macronova demise. Objevoval se i na zdech, transparentech nebo na Vítězném oblouku. „Macrone, přestaň z nás dělat idioty!“, stálo minulou sobotu na jednom transparentu na třídě Champs-Elysées. Totéž pak demonstranti opakovali i televizním štábům. Jsou přesvědčení, že prezident jimi opovrhuje, a vinu za násilí připisují jemu.

Macron je především lupič a zrádce. Chudým bere a bohatým dává, hodnotí první rok francouzského prezidenta publicista Brož

Emmanuel Macron

Před rokem nastoupil do úřadu prezidenta Francie Emmanuel Macron. Naplňuje značná očekávání, která tehdy vzbudil, nebo je na místě podrobit jeho působení ve funkci hlavy státu kritice? A zasahuje jeho politika i Českou republiku?

Local připomíná, že celá polovina francouzských voličů odmítla v prvním kole loňských voleb největší nebo centristické politické strany, a proto Emmanuel Macron zvítězil. Teď je však ztělesněním jejich hněvu a nenávisti. Prezident je pro ně dál bankéřem a jeho minulost zastiňuje vše, co dělá dnes. Je ale také pravda, že on sám se příliš nesnaží, aby se této nálepky zbavil, myslí si portál.

Profesor Francouzského tiskového ústavu Arnaud Mercier nedávno v jednom článku upozornil, že si prezident nedává pozor, co veřejnosti nebo o ní říká. Vyřkl prý řadu vět, jež se Francouzů dotkly jako necitlivé vůči lidem, kteří se musí hodně snažit, aby vyšli se svým příjmem. Často je také v Mercierově pohledu rozhněval rozdělováním na „ty, co jsou úspěšní,“ a „ty, kdo nejsou nic“.

Touha po pomstě

Macron například kritizoval dělníky jedné továrny na výrobu automobilů, která se má zavřít. Řekl, že se bouří kvůli hloupostem, a navrhl jim, aby si raději hledali nové místo. Odpůrce reforem pracovního trhu pak označil za lenochy, pokáral jednoho školáka za to, že prezidenta oslovil Manu, a nezaměstnanému zahradníkovi Macron zase poradil, že by našel práci, kdyby jen přešel ulici. Jeden nápis z protestů na zdi na Avenue Kléber proto hlásá, „dobře, Manu, přejdeme ulici!“.

Thomas Kulidakis: Žluté vesty ve Francii a potřeba nové společenské smlouvy

Protesty žlutých vest ve Francii

Pro budoucí osud povstání takzvaných žlutých vest ve Francii je možné použít příměr z díla Citadela Antoine de Saint-Exupéryho.

„Nápisy, slogany na žlutých vestách demonstrantů a transparenty svědčí o silné touze po sociální pomstě a o přání vrátit věty, jež lidé považují za urážlivé, tomu, kdo je vyřkl,“ napsal Mercier. Podle něj se situace jeví „naprosto zablokovaná“, protože pro ty, jichž se takové věty dotkly, jsou projevem třídní arogance, a tak chtějí dát prezidentovi za vyučenou. Urážku nemůže odčinit žádná omluva, je přesvědčený profesor.

Macron se o omluvu pokusil, když připustil, že se mu „nepodařilo smířit Francouze s jejich politiky“. Přiznal také, že jeho „upřímný způsob vyjadřování se nemusí líbit každému“. Přijal rovněž opatření s cílem zlepšit finanční situaci středních tříd – zrušil komunální daň a některé sociální poplatky.

Skončí jako Kennedy?

Lidé mu však zřejmě stále nemohou zapomenout, že zrušil i daň z bohatství a nahradil ji daní z nemovitostí. Říkají jeho kroku dárek boháčům, podotýká Local. Zároveň ale upozorňuje, že Macron je u moci teprve 18 měsíců, a proto by prý nebylo správné vyčítat mu sociální nerovnosti, které protesty ještě víc přiživily. Bývalý bankéř Macron se nicméně rozhodně stal jejich hlavním terčem.

Thomas Kulidakis: Násilí škodí námitkám hnutí žlutých vest ve Francii

Protesty žlutých vest ve Francii

Násilí doprovázející protesty ve Francii je veskrze špatné z několika důvodů. Za prvé ničení centra Paříže je barbarství.

Někteří politici ale prezidenta z nepokojů přímo obviňují. Levicový poslanec François Ruffin například prohlásil, že nenávist občanů pohání Macronova pýcha, paličatost a neochota naslouchat a dělat ústupky, a dodal, že taková hlava státu „skončí jako Kennedy“. Takovou nenávist nebude snadné zmírnit. Lidé chtějí Macrona vidět na kolenou, uzavírá francouzský server Local.

Britský deník The Times zdůrazňuje, že žluté vesty ústupky francouzské vlády odmítly jako nedostatečné. Úspěch je očividně povzbudil. Kauzu, která nakonec vykrystalizovala do požadavku opětovného zavedení daně z bohatství, zvýšení minimální mzdy, a dokonce i prezidentovy demise, podle průzkumů podporuje i většina veřejnosti.

Emmanuel Macron naopak zaznamenal další pokles popularity u veřejnosti na pouhých 23 %. Jeden z mluvčích protestního hnutí Benjamin Cauchy Timesům řekl: „Francouzi nechtějí drobky, ale celou bagetu – chtějí nové rozdělení bohatství.“

Spustit audio

Související