Adam Černý: Itálii hrozí návrat starých chyb
Když předčasné italské volby letos v září podle předpokladů vyhrála formace Bratři Itálie, největší starosti budila otázka, jak se do počínání nové vlády promítne fakt, že ve vítězné straně jsou na čelných pozicích lidé, v jejichž minulosti se najdou projevy sympatií k době, kdy na Apeninském poloostrově panoval autoritářský režim Benita Mussoliniho.
Vyhlídka na recidivu nástupu k moci krajní pravice v jedné z klíčových evropských zemí budila mnoho obav.
Čtěte také
Vůdkyně Bratří Itálie Giorgia Meloniová se proto už před volbami a ještě více po nich snažila nepříjemné dojmy potlačit například tím, že za ministra zahraničí jmenovala respektovaného bývalého předsedu Evropského parlamentu Antonia Tajaniho a že kontroverze budícímu Matteu Salvinimu proslulému ostrou rétorikou vůči imigrantům a sympatiemi k Vladimiru Putinovi nesvěřila rezort vnitra, ale ministerstvo pro infrastrukturu a dopravu.
Nešlo tady jen o politickou kosmetiku, ale hlavně o získání důvěry na finančních trzích vůči jedné z nejzadluženějších zemí eurozóny a o budování vztahů uvnitř Evropské unie. V ní se v současnosti hraje o balík finanční pomoci na zotavení ekonomik podlomených důsledky koronavirové pandemie, z nějž má Itálie dostat lví podíl ve výši několika set miliard eur.
Ochabující vůle ke změnám
Jejich uvolnění je však spojeno s řadou podmínek a tady je příčina možná daleko závažnějších pochybností nad vládou premiérky Giorgii Meloniové.
Čtěte také
V čele předchozího ministerského kabinetu nestál nikdo jiný než Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky, který svou jednoznačnou podporou pomohl stabilizovat společnou evropskou měnu za finanční a hospodářské krize po roce 2008. Jako předseda vlády svou autoritou a rozhodností Draghi pomohl nastartovat dlouho odkládané reformy ekonomiky i vnitřního fungování státu, takže Itálie během roku a půl jeho vlády zažila dříve nebývalý hospodářský růst.
Nyní se zdá, že slabostí premiérky Meloniové se stane neochota pokračovat v reformách a podléhat sklonům, které chronicky podvazovaly ekonomiku tím, že se upřednostňovaly zájmy jednotlivých vlivových skupin na úkor celku. Nejnovějším příkladem je rozhodnutí zvýšit limit, do nějž lze používat hotovostní platební styk z jednoho na pět tisíc eur.
Kritici, mezi něž patří i představitelé italské centrální banky, varují, že takový posun sice může potěšit menší obchodníky, ale že nahraje černé ekonomice a daňovým únikům. Spolu se zmínkami premiérky o nutných úpravách dříve schválených a s Evropskou komisí dohodnutých reformních plánů jsou důkazem ochabující vůle ke změnám, které dosud pomáhaly tolik potřebnému hospodářskému oživení Itálie. Pro třetí největší ekonomiku eurozónu by to mohlo být nebezpečnější než nostalgické zmínky o mussoliniovské minulosti.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
