Adam Černý: Humanitární katastrofa v Africkém rohu
Počet uprchlíků vystavených hromadnému a cílenému násilí na severu Etiopie je takový, že si vysloužil označení humanitární katastrofa.
Nevládní organizace Amnesty International je povětšinou spojována s obhajobou politických vězňů. Její nejnovější varování se ale týká lidských práv v souvislosti s vnitřním konfliktem ve druhé nejlidnatější zemi Afriky.
Čtěte také
V Etiopii násilí na civilistech dostává rozměr válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. K nim patří hromadné znásilňování žen, jehož ohavnost zvýrazňují svědectví uprchlíků – takové zločiny jsou součástí taktiky s cílem co nejvíce ponížit a vystrašit a byli k nim opakovaně pod hrozbou poprav nuceni zajatí civilisté.
Etnické půtky
Tři čtvrtě roku trvající spor má, jak je v Africe mnohdy obvyklé, etnické kořeny. Tigrajové, pocházející z provincie na severu země, měli až do nástupu vlády nynějšího premiéra Abyiho Ahmeda rozhodující slovo v politických a bezpečnostních strukturách. Nový premiér v roce 2018 vzbuzoval velké naděje sliby demokratických reforem a za svůj podíl na ukončení vleklé války se severním sousedem Eritreou byl o rok později dokonce odměněn Nobelovou cenou míru.
Čtěte také
Dnes toto ocenění vzbuzuje pohoršení nebo přinejmenším rozpaky. Válečné tažení do vzpurné provincie Tigraj by se sice dalo chápat jako součást snahy centrální vlády udržet svou autoritu a celistvost země.
Legitimitu této snahy podlamuje míra a rozsah použitého násilí, a především používané metody, které ve své nejnovější zprávě dokládá Amnesty International. Nic na katastrofě nemění ani zprávy, že násilí na civilistech se dopouštějí i tigrajští ozbrojenci. Existují výpovědi svědků, že ke znásilňování žen byli donuceni civilisté, které před tím vládní vojáci přiměli navléknout si tigrajské uniformy a kteří si vše natáčeli na mobilní telefony.
Zásah zvenčí
Vnitřní konflikt by se mohli pokusit urovnat sousedé nebo vlivné země kontinentu už jen proto, že v etiopské metropoli Addis Abebě má své sídlo Africká unie. Ta ale nemá chuť pustit se do veřejného sporu s jedním z jejích nejvlivnějších členů. Vláda premiéra Abyiho Ahmeda se může spolehnout na spojence v Eritreji za severní hranicí, jejíž vojáci nezapomněli, že když bojovali se svým sousedem, Tigrajové v jeho armádě měli velitelské pozice. Etiopie má i podporu bohatých Spojených arabských emirátů, které chtějí posílit svůj vliv ve strategické oblasti Afrického rohu, kolem něhož vedou důležité obchodní námořní trasy do Suezského průplavu. Proto například i financují výstavbu ropovodu mezi Etiopií a Eritreou.
Nejcitelnější tlak na ukončení konfliktu a na ochranu uprchlíků před hromadným násilím by mohla vyvinout Rada bezpečnosti OSN v čele s pěti velmocemi s právem veta. Tam se ale nepodařilo dostat na program ani návrh beztak opatrné rezoluce, která pouze zmiňovala humanitární katastrofu a násilí na civilistech. Proti posledně jmenovanému bodu se zcela zásadně stavěla Čína, kterou podpořilo Rusko.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
