Eritrea a Etiopie ukončily dvě dekády nevraživosti
Lídři Etiopie a Eritrey se na společném summitu v eritrejské metropoli Asmaře dohodli na rozřešení patové situace mezi oběma zeměmi definitivním ukončením téměř dvě desetiletí trvajícího válečného stavu. Uzavřením míru chtějí země získat ekonomické výhody, píše server agentury Reuters a podotýká, že Etiopie je jednou z nejrychleji se rozvíjejících afrických ekonomik, zatímco Eritrea je jedním z nejvíce izolacionistických států na světě.
Eritrea byla v minulosti etiopskou provincií, nezávislost získala po třicetiletém boji v roce 1993. Vztahy mezi oběma zeměmi byly vždy špatné. Kvůli neshodám o průběhu státní hranice propukl v roce 1998 dvouletý ozbrojený konflikt, při kterém přišlo o život sedmdesát tisíc lidí. Etiopie odmítla přijmout hranice vytyčené mírovou dohodou z roku 2000 a země se tak ocitly v patové situaci, kdy sice neprobíhala válka, ale nebyl ani mír.
Konflikt mohl kdykoliv znovu propuknout, Eritrea má proto velmi přísné zákony o branné povinnosti. Podle expertů to je jeden z důvodů, proč stovky tisíc Eritrejců požádali o azyl v Evropě, píše americký týdeník Time.
Eritrejci a Etiopci si již mohou telefonovat
Změny začaly letos v dubnu, když do funkce nastoupil nový etiopský premiér Abiy Ahmed. Ahmed zrušil výjimečný stav a začal propouštět politické vězně. V červnu oznámil, že Etiopie uzná hranice stanovené v roce 2000 a přijal delegaci eritrejských představitelů v Addis Abebě. Lídři obou zemí slíbili, že znovu otevřou ambasády a znovu navážou obchodní vztahy, dále budou obnoveny lety a přímé telefonní linky mezi oběma státy, pokračuje magazín Time.
Telefonní linky se po dvaceti letech ticha tento týden skutečně otevřely. Lidé v euforii začali vytáčet náhodná čísla a volat neznámým lidem v sousední zemi, jen aby je pozdravili, píše deník New York Times.
Eritrea chátrá, Etiopie potřebuje k moři
Ukončení válečného stavu zemím umožní omezit výdaje na obranu, pokračuje Reuters. Budou tak moci namísto toho investovat do projektů, které přinesou dlouhodobý užitek, například školství nebo opravy silnic. Ještě větší ekonomický přínos by mohla přinést plánovaná společná výstavba eritrejských přístavů. Vnitrozemská Etiopie by tak získala lukrativní přístup k Rudému moři.
V obou zemích se ale ozývají nesouhlasné hlasy. Vláda eritrejského prezidenta Isaiase Afwerkiho je izolacionistická a pomalá reakce Eritreje na etiopské snahy o sblížení byla některými interpretována jako skepticismus. Naděje na zlepšení chátrající ekonomiky a vyhlídka možného zrušení mezinárodních sankcí by ale mohly být dostatečnou pobídkou k naplnění vytyčených cílů, píše server agentury Reuters.
Související
-
Sucho v Etiopii je stejně zničující jako válka v Sýrii
Sucho ve východní Africe je hrozbou srovnatelnou s válkou v Sýrii. Tvrdí to alespoň mezinárodní nevládní organizace Save the Children. Nejhorším suchem za několik p...
-
Zadlužené Africe hrozí velká finanční krize. Na vině je levná...
Třináct let poté, co se země ze skupiny G7 a Rusko dohodly na odpuštění dluhů nejchudším africkým státům, ohrožuje černý kontinent další finanční krize. „Může za to...