Nobelista Heyrovský si cenu mohl vyzvednout ve Stockholmu, děti ale musel nechat doma

Polarografie je dnes jen jednou z velmi rozšířeného spektra voltametrických analytických metod. Jaroslav Heyrovský přesto zůstává významnou osobností nejen české vědy.

Původní polarograf, který nechal profesor vyrobit, je stále k vidění v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. „Rtuťová kapková elektroda odkapává do nádobky a je připojená ke zdroji měnícího se napětí,“ popisuje jeho fungování Jiří Ludvík.

Myslím si, že by k tomu objevu došlo stejně, nicméně Heyrovský byl první a skutečně otevřel ty dveře modernímu rozvoji elektrochemie jako takové.
Jiří Ludvík

Pomocí tohoto systému lze odhalit složení roztoku a vědci tímto způsobem dodnes zjišťují chování a vlastnosti nových látek.

„Heyrovského jako prvního napadlo, že by se mohl zaznamenávat proud v závislosti na potenciálu – v podstatě skenujeme oxidační a redukční možnosti látky a zaznamenáváme velikost proudu a potenciál,“ vysvětluje Ludvík.

Bezmála 40 let čekání

Na ocenění za objev z počátku 20. let si český chemik musel počkat. Podle Květoslavy Stejskalové z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského stála v pozadí tuzemská poválečná politika. Jiří Ludvík se naopak domnívá, že nominaci na Nobelovu cenu blokoval závistivý švédský kolega.

Ať už byly pravé důvody jakékoli, Nobelova cena přišla až 37 let po přelomovém objevu, a ačkoli si profesor mohl medaili převzít v doprovodu manželky osobně ve Stockholmu, jeho děti musely preventivně zůstat v komunistickém Československu.