Zvolili jsme Babiše, ale zároveň se každý tváří, že byl za totality disident, všímá si historik Vaněk
Nakolik jsme národem disidentů a kolaborantů? „Asi pětadvacet let předtím, než nastoupil Andrej Babiš, jsme volali po vyrovnání s minulostí, o čemž ale nikdo netušil, co znamená,“ míní šéf Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Miroslav Vaněk. Pojem vyrovnání s minulostí vidí jako hravý. „Pro někoho důležitý, protože tu opravdu byla perzekuce a oběti. Ale pro někoho může vyrovnání s minulostí znamenat prázdný pojem se spoustou ideologie i výtahů k moci a k penězům.“
Historik Vaněk tvrdí, že se dlouho ukazovalo, jak mlčící většina s předchozím režimem kolaborovala. „Což se ukazovalo tím, že lidé měli zahrádky a chalupy a tak dále.“
Čtěte také
„A na lidi to bylo už moc, protože většina z nich nikdy nebyli hrdinové nebo disidenti. Ale najednou přišel někdo shůry, kdo jim to nevyčítal, sám byl namočen v KSČ,“ vysvětluje si historik důvody úspěchu hnutí ANO Andreje Babiše. „Je podivné mít registrovaného agenta StB ve funkci premiéra.“
Historik dodává, že tohle by v 90. letech minulého století nastat nemohlo. „Je tu únava lidí z toho, že pořád byli označováni za neaktivní a podobně. A ukazovaly se spíš ty hrdinské narativy. Ale lidé potřebují, aby se také o nich mluvilo.“
Jestliže Michal David představuje jeden pól disidentství, tak to už tam skutečně byli všichni.
Miroslav Vaněk
„K tomu se připojuje druhý narativ, ze kterého jsem dost rozpačitý. Lidé na jednu stranu zvolili Babiše, aby je vyvázal z toho, že někam patří, ale zároveň velké procento lidí se chce dostat do narativu disidentského, a to třicet let po revoluci.“
Čtěte také
Tato snaha je lidsky pochopitelná, dodává vědec. „Ale někdy je to legrační, když máte najednou milion lidí, kteří byli na Národní třídě, kam se jich vešlo jen tři tisíce.“
„Například nedávno jsem viděl dokument o zpěváku Michalu Davidovi a ty kulisy byly nastavené tak, že se z něj stal téměř disident. Jestliže Michal David představuje jeden pól disidentství, tak to už tam skutečně byli všichni.“
Najednou se ukazuje, že z kohokoliv můžeme udělat disidenta, vysvětluje Vaněk. „Dá se tam strýček z Ameriky, kolega, který emigroval a tak dále. A dostali jsme se také do situace, kdy se úplně každý může stát premiérem.“
Jsme součástí Západu, na výběr moc nemáme
Ačkoliv jsou dnes různé trendy přístupu k historii, tak platí základní premisa, „že tady byl totalitní stát, který se změnil v autoritativní, lidé byli loutkami a Československo sloužilo jako satelit Sovětského svazu a že jsme nebyli svobodní, ale že jsme svobodu v roce 1989 opravdu chtěli“, zdůrazňuje historik:
Čtěte také
„Jsme součástí západní civilizace a moc na výběr už nemáme. To pak bychom museli být součástí čínské civilizace a čínské říše, nebo té ruské,“ připomíná geopolitické i historické předpoklady českých zemí Miroslav Vaněk.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí.
Související
-
Odkrývání historie Rusové chápou jako útok či projev nevděku za osvobození, míní historik Mrňka
Od 2. světové války národní aktéři stále nacházejí své kostlivce nejhoršího a nejkrvavějšího konfliktu ve svých archivech. Co z toho se týká Česka? Hostem je Jaromír Mrňka.
-
Padevět: Sudetoněmecký spolek je dnes spíš o folklóru, zato čeští politici odsun Němců zneužívají
Padevět vysvětluje, že masakry organizoval stát, který je zároveň následně i vyšetřoval. Pachatelé byli odsouzeni, ale po únoru 1948 většinou propuštěni.
-
Kdyby se společnost rozpadla, budou mezi námi opět donašeči jako v 50. letech, říká psycholog
Jak je možné, že byla Milada Horáková v posledních dnech a hodinách svého života tak klidná? Jak funguje psychologie člověka neprávem odsouzeného k smrti?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
