Zuzana Čaputová: Koronakrize byla lekcí solidarity a soudržnosti. Doufám, že si je osvojíme

7. červenec 2020

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová poskytla Českému rozhlasu Plus exkluzivní rozhovor přímo ve svém bratislavském Prezidentském paláci. Jak vyjít z koronavirové krize silnější? Jaká je budoucnost Evropské unie, nebo jak by se prezidentka zachovala, kdyby byla takzvaně v kůži Milady Horákové?

Čtěte také

Podobné hypotetické otázky si Čaputová obvykle nepokládá, takže je pro ni těžké říct, jak by se v situaci Milady Horákové sama zachovala. „Mohu jen doufat, že správně,“ odpovídá v Interview Plus.

Ve svém životě mnohdy stála na nejedné hodnotové křižovatce. „Měla jsem to štěstí stát ve sporech na straně slabších, a to (tady) byly i jiné možnosti. Nemusím špatně spát ve vztahu k žádnému ze svých rozhodnutí. To, čemu čelila například Milada Horáková, byl nepředstavitelný tlak. Jen když si to představím z pozice matky. Nechci vůbec naznačovat, že bych tento typ hrdinství zvládla,“ přiznává.

Budeme po koronaviru lepší?

Letošní jaro a příchod nemoci covid-19 dokázalo převrátit naše životy naruby. Ze dne na den jsme se dostali i do nebývalé globální ekonomické krize. Všechno ale jednoho dne skončí – bude pak náš svět lepším, nebo horším místem k životu?   

„Tato otázka je absolutně na místě,“ odpovídá prezidentka s tím, že na odpovědi ale ještě přijde ten správný čas. „Doufám, že (svět) bude lepší.“

Dodává, že přestože „máme úžasné technologie, tak pak přijde něco, co je tak malé, neviditelné, ale tak velmi ohrožující. Ukazuje se, že spolupráce a solidarita, a to nejen v rámci státu, ale i ta mezinárodní, je to, co může tento svět nakonec zachránit. Nejen během koronakrize, ale i těch dalších, třeba i klimatických krizí.“

Až když jsme se postarali o rodinu...

Koronakrize ale ukázala i něco dalšího: jednotlivé země EU neobracely na Unii, ale uzavřely se samy do sebe. „Na začátku určitě ano. To bylo do určité míry pochopitelné. Bylo asi přirozené, že v tom velkém šoku, kterému země čelily, se staraly hlavně o vnitřní záležitosti. Zavřely se hranice a zdravotnické prostředky, kterých byl nedostatek, si země nechávaly hlavně pro sebe,“ vzpomíná.

Připomíná, že EU ani Evropská komise nemají ve svých kompetencích zdravotnictví, „ale další vývoj, další týdny přinášely ukázky solidarity a spolupráce. Ať už to byla pomoc pro pacienty z Itálie nebo další.“

Obrazně řečeno, v momentě, kdy se rodič postaral o svou rodinu a nadechnul se, mohl se podívat i k sousedovi a rozvíjet spolupráci.
Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky

Čaputová dodává, že „pohled Unie, ať je to na vývoj vakcíny, snaha o sdílení potřeb jednotlivých zemí, vznik fondu obnovy a finanční pomoc, to jsou velké výhody toho, že jsme součástí celku, že jsme otevřeni spolupráci.“

Musíme jít dál

Ve svém nedávném projevu prezidentka řekla: „Nevracejme společnost do stavu před koronavirem.“ Jak to chce udělat?

Čtěte také

„Ve zprávě o stavu republiky jsem tuto větu řekla v tom kontextu, že byla naše (slovenská) společnost, zvláště v předvolebním období ještě před koronakrizí, velmi rozdělená. Korona nám také dala mnoho různých lekcí – potřebu kvalitního školství, zdravotnictví, které je v takovýchto krizových situací absolutně klíčové. Potřebu solidarity mezi lidmi, což se ukázalo, že jsme v této zkoušce obstáli,“ odpovídá.

A jde i dál, protože připomíná klíčové lidi a profese, které jsme až dosud spíš jako společnost podceňovali, také stály až na konci celého platového řetězce. Hovoří o ošetřovatelkách, prodavačkách, farmaceutech, lékařích a zdravotních sestrách. Lekcí jsme prý ale dostali mnohem víc – a byly osobní i celospolečenské.

„Byla to pěkná lekce solidarity a soudržnosti, ale i potřeby a schopnosti postavit se na své nohy. Ochránit rodinu, sebe, postarat se o své živobytí jiným způsobem v jiných, nových podmínkám. Doufám, že si tyto lekce osvojíme,“ říká slovenská prezidentka v exkluzivní Interview Plus Michaela Rozsypala.

Obavy z budoucna?

Na otázku, zda má obavy z budoucnosti, Čaputová odpovídá: „Já spíš zastávám postoj, který je otevřený a (přistupuju k věcem) s důvěrou. Což nevylučuje i to, že vnímám jisté hrozby, tmavá místa, kde netuším, co nás čeká.“

Snažím se být obrazně řečeno nohama na zemi a hlavou v oblacích. Nevylučuje se mi to. Snažím se poznat realitu, abych dokázala být užitečná při formování z mé pozice.
Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky

Čtěte také

Čaputová respektuje i pravidla, která obsahuje Evropskou komisí navržený fond obnovy a pomoci zemím po pandemii. Český premiér Andrej Babiš (ANO) přitom už několikrát prohlásil, že se mu nezdá spravedlivé, aby na to doplácely státy, které vyšly z krize líp než ostatní.

„Pozice Slovenské republiky je známá. Respektujeme kritéria Komise, jsme s nimi v souladu a jsme vděční. Protože díky poskytnutým prostředkům máme potenciální šanci v relativně krátkém čase lépe zvládnout důsledky krize. A zároveň postavit segmenty ekonomiky, které nyní absentují a pro budoucnost Slovenska jsou perspektivní, jak se píše v samotném záměru, je to fond pro budoucí generace,“ říká slovenská prezidentka.

Na co vůbec máme Unii?

Občanovi, který žije v Česku nebo na Slovensku a má pocit, že z členství v Unii nic nemá, protože si cestování třeba nemůže dovolit a z otevřených hranic má spíš pocit ohrožení, Čaputová vzkazuje:

„Řekla bych mu, aby se lépe rozhlédl po své obci a po městě, které má nejblíž. Benefity, které z EU máme, jsou hmatatelné. Ať jde o infrastrukturu, nemocnice, ošetřovatelky v domovech pro seniory, školství, vědu a výzkum. Potenciál, který může země čerpat třeba z eurofondů je obrovský. Daleko přesahuje to, jestli můžeme vycestovat, anebo ne.“

Zodpovědnost za klimatické změny

Slovenská prezidentka je známá i svým postojem k životnímu prostředí a ke změnám klimatu. Říká, že pro lidi, kteří prstem ukazují na Čínu, USA nebo Indii s tím, že nejdřív musí začít „oni“, má pochopení. „Já tomu rozumím, ale kdyby si to samé řekla Milada Horáková, Václav Havel nebo jiné osobnosti z minulosti, které čelily nespravedlivému režimu, tak bychom ho tady možná měli dodnes.“

Čtěte také

„I malé země by měly být zodpovědné za to, jakým způsobem přispívají ke klimatické krizi. Každý malý krok se počítá a je důležitý. Toto úsilí má smysl. Klimatická krize tady rozhodně zůstane delší dobu než lídři zemí, kteří to nechápou,“ dodává.  

Celý rozhovor Michaela Rozsypala si poslechněte v audiozáznamu nebo v aplikaci můjRozhlas. Dozvíte se, jak a proč si máme podle prezidentky Zuzany Čaputové připomínat vlastní historii, jestli je naše budoucnost v propojenější a otevřenější Evropě, nebo bychom měli spoléhat především na svůj stát.
Přepis celého rozhovoru najdete na našem webu iROZHLAS.cz.

Související