Přechod na bezemisní ekonomiku je levnější než platit za dopady změny klimatu, tvrdí člen Greenpeace

11. březen 2020

Evropská komise přeložila návrh tzv. klimatického zákona, který závazky k ochraně klimatu vtěluje do konkrétních norem. Část členských zemí Evropské unie ale přijala už původní závazek uhlíkové neutrality do roku 2050 s nevolí. Podle jiných Komise zůstala v půli cesty a měla by stanovit cíl snížení oxidů uhlíku na 50 % už v roce 2030.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla věří, že podnikáme dostatečné kroky ke snížení emisí CO2. Jan Freidinger z organizace Greenpeace zase návrh Komise vidí jako nedostatečný.

Čtěte také

„Česká republika je poměrně úspěšná v plnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů, ale k návrhu jsme skeptičtí,“ říká v pořadu Pro a proti náměstek.

Freidinger je naopak přesvědčen, že uhlíkové neutrality bychom měli dosáhnout už dříve. „Někdy v roce 2040 a výrazně snižovat emise do roku 2030. Z tohoto pohledu je návrh Komise nedostatečný.“

Nedělovi vadí, že Komise nevytvořila dopadovou analýzu navrhovaného zákona. „Chce rozhodovat o všem, bere suverenitu členským státům, vyšachovává Evropský parlament... Snažíme se splnit cíl snižování CO2 o 40 %, ale v průběhu hry se cíl najednou zase zvětšuje.“

My jako Česká republika jsme splnili svůj závazek do roku 2020 v oblasti emisí oxidu uhličitého i v obnovitelných zdrojích, většina členských států na tom tak není. Pojďme nejdříve zhodnotit, kolik to všechno stojí, jaké to má dopady, jestli je to správná cesta, a pak si pojďme stanovovat další cíle.
René Neděla

Aktivista ale připomíná, že členské státy i Evropský parlament mají možnost se proti návrhu Komise odvolat a odhlasovat, že nesouhlasí.

Čtěte také

„Celá Evropa má podíl na emisích CO2 asi 8 %, Česko 0,3 %,“ upozorňuje úředník. „Když Česká republika bude mít 0, tak se nic ve světě nestane... Je potřeba to řešit opravdu globálně, podívat se do Asie nebo Ameriky.“

Podle aktivisty má ale Evropa unikátní možnost ovlivnit globální vyjednávání. „Evropská unie bude v září jednat s Čínou, a pokud sama nepřinese velké závazky, je velká šance, že Čínu nepřesvědčí a vyjednávání skončí krachem.“

V posledních letech v Česku emise oxidu uhličitého neklesají, ale stoupají. Víme, co máme udělat, a místo toho, abychom vedli nekonečnou debatu o vyhodnocování, se musíme podívat do budoucna, což Komise udělala. Nastavuje právní rámec... a všichni teď budou vědět, že do roku 2050 se bude vyplácet investovat pouze do čistých bezemisních zdrojů a dalších souvisejících opatření.
Jan Freidinger

Neděla věří, že Česká republika dělá dostatečné kroky směrem ke snižování emisí. „Počítáme s masivními investice do obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, diskutujeme o odstavení uhelných elektráren.“

„Spalování uhlí nás stojí 50 miliard ročně. Dopady změny klimatu jako sucho nebo kůrovcová kalamita jsou jen začátek... Čím rychleji se začneme orientovat na bezemisní ekonomiku, tím to bude výrazně levnější než platit dopady klimatické změny a tento dluh přenášet na další generace,“ shrnujeFreidinger.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.