Slovenský premiér chce zákon, který by zakazoval blokády silnic. Podle právníků je to na hraně demokracie, píše deník SME

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Slovenský premiér Igor Matovič, v pozadí Boris Kollár, předseda parlamentu a šéf strany Sme rodina

Šéf kabinetu Igor Matovič novelou zákona reaguje na včerejší blokádu dálnice D1 u vjezdu do Bratislavy, kterou naplánovali zástupci fitness center. Chtěli tak protestovat proti „účelovému“ rozvolňování opatření proti koronaviru. Vadí jim, že po zpřístupnění obchodů, restaurací a jiných služeb zůstávají posilovny nadále zavřené.

Premiér protestujícím vzkázal, že bude v případě blokády reagovat a zajistí, aby účastníci měli záznam v rejstříku trestů. Protestující nakonec zvolili kompromis a nespokojenost projevili velmi pomalou jízdou, kdy se svými vozy na dálnici nepřekročili rychlost 40 kilometrů za hodinu.

Sám Matovič si ale svými výroky protiřečí. Minulý rok totiž ještě jako poslanec v opozici chválil protestující farmáře, kteří zablokovali most Slovenského národního povstání v Bratislavě. Tehdy uvedl, že „chlapi mají odvahu“ a projevil k nim respekt.

„Možná si řeknete, že blokovat dopravu je moc. Ale já je chápu, mnohým jde o život a bojují za nás,” napsal loni v únoru. Proti návrhu zákona už se postavil například místopředseda Slovenské advokátní komory Ondrej Laciak, který tvrdí, že novela by působila jako totalitní. Návrh mu prý připomněl restrikce z roku 1948 a je na hraně demokratických principů.

Trestní zákon je ve slovenské právní teorii považovaný za krajní prostředek a používá se až tehdy, kdy nestačí jiné nástroje. Například právě pomalá jízda na dálnici se řeší jako přestupek pod pokutou 30 až 59 eur, tedy v přepočtu nanejvýš 1360 korun. Blokáda významných komunikací a dopravních tepen je trestná v některých částech Kanady, kde dotyčným hrozí až šest měsíců vězení. Podobně protest klasifikují v Austrálii. Tam ale protestující dostanou pouze pokutu, píše deník SME.

Čína se připravuje na „nejhorší scénář“

Podle citovaných analytiků Peking chystá nový rozvojový plán a zaměřuje se spíš na domácí trh než na růstový model. O vývoji informuje South China Mornings Post.

Stejně jako koronavirem zasažené státy po celém světě, je i čínská ekonomika pod tlakem. Experti připravují nejlidnatější zemi na hospodářskou krizi a plánují strategické změny. Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že domácí oběh bude hrát dominantní roli. „Do budoucna musíme považovat domácí poptávku za výchozí bod a oporu, protože urychlujeme budování kompletního systému spotřeby a výrazně podporujeme inovace ve vědě, technologiích a dalších oblastech,“ přiblížil strategii.

Kvůli pandemii se navíc stupňuje obchodní válka a technologické napětí se Spojenými státy. Nezávislí ekonomové citovaní deníkem připouštějí i odstřihnutí Číny od USA a celého západního světa. Zároveň ale uvádějí, že Čína nejspíš nemá v úmyslu budovat ekonomický model, který se liší od současného globálního systému.

Její předchozí strategie byla zaměřená především na vývoz a Čína se stala takzvaným workshopem světa. Vývoj spojený s obchodní válkou a technologickou rivalitou se Spojenými státy ale v posledních letech povzbudil Peking, aby v budoucnu hledal soběstačnost, píše South China Mornings Post.

Bouří se i Španělé

Někteří Španělé mohou opět navštívit restaurace, kina či divadla. Miliony obyvatel se ale zatím nachází ve druhé ze čtyř fází rozvolňování. Například v Madridu a Barceloně se mohou otevřít jen zahrádky restaurací. Kriticky lidé přijímají také znovuotevření škol a univerzit. Téma pro deník El País.

Učitelé většinou protestují proti návratu studentů. Domnívají se totiž, že školy nejsou připravené a neexistují žádné bezpečnostní záruky. Učebny se začaly znovu otevírat toto pondělí a po 63 dnech bez prezenčního vyučování byl návrat velmi menšinový a nerovnoměrný.

V autonomní Galicii se dobrovolně vrátili pouze studenti druhého stupně a účastníci bakalářského a odborného vzdělávání. V Baskicku otevřelo sotva 20 % škol. Další regiony, které mohly pozvat žáky do škol, raději počkaly. Na Kanárských ostrovech po kritice rodičů a interních neshodách dokonce rezignovala tamní ministryně školství María José Guerra.

Španělský premiér Pedro Sánchez dřív uvedl, že možnost otevření škol bude přezkoumána po dosažení druhé fáze rozvolňování opatření. Konkrétně se zmínil o posledních ročnících a o dětech ve školkách. Jeho prohlášení však překvapilo obce, které mají většinu kompetencí a rozhodují v otázkách vzdělávání. Několik z nich neschválilo pokyny, jiné ohlásily, že nebudou pokračovat v činnosti až do září.

Ministerstvo školství připravilo protokol o hygienických a bezpečnostních opatřeních pro vzdělávací střediska a zaslalo jej autonomním komunitám. Dokument souží i jako vodítko pro rodiče, jakým způsobem při návratu do škol své dítě připravit. Jak dodává El País, nechybí měření teploty nebo povinnost ochranných masek. Cílem má být i emoční pohoda dětí.

Celý přehled tisku najdete v audiu.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související