Ztrácíme jistotu, že se po raněných a těhotných ženách nestřílí. Že to chlapi nedělají, říká historik

Podle Kyncla je současný konflikt zajímavý v tom, že očekávání ruských vojenských kompetencí se nenaplnila. „Čekali jsme, že ruská armáda je schopná útoku mnohem rychleji a intenzivněji, ale nakonec se ukazuje, že sebesofistikovanější zbraně nepomáhají a Ukrajina se velmi účinně brání.“

Čtěte také

Spisovatel Žadan z Charkova: O „ruský svět“ tu fakt nikdo nestojí

Historik Jan Slavíček dodává, že Rusko své plány muselo změnit: „Původně mělo nějaký plán A. Ten znamenal masivními leteckými údery absolutně rozložit ukrajinská vojska, vyřadit schopnost se bránit a komunikovat mezi sebou.“

„Tedy chtěli atomizovat ukrajinské vojenské jednotky a pak rychlými týmy typu Specnaz proniknout do hlavního města, zajmout elity, dosadit své lidi a válku rychle ukončit. To se ale nepovedlo a od té chvíle mi přijde, že Rusko plán B nemá,“ hodnotí Slavíček.

Připadá mi, že Rusko vůbec nebylo připraveno na to, že by se jim jejich akce nemusela povést.
Jan Slavíček, historik

Ruská federace se proto uchyluje k improvizaci, soudí historik:

Čtěte také

Ukrajině jsme pomohli vybudovat armádu, která nyní vítězí, říká zástupce generálního tajemníka NATO

„A vrací se k tomu, co dělala vždy od druhé světové války, tedy masivní používání bombardování včetně civilních cílů, snahou srovnat vše se zemí brutální silou a tak postoupit vždy pár kilometrů dál.“

„A je zřejmé, že nejsou skrupule takto postupovat i ve velkých městech, jak vidíme v Mariupolu. Připadá mi, že Rusko vůbec nebylo připraveno na to, že by se jim jejich akce nemusela povést,“ odhaduje Jan Slavíček. 

Generál: Na stranu Ukrajiny se přidala i ruská menšina

Generál František Mičánek z brněnské Univerzity obrany Slavíčkův výklad sdílí:  „V první fázi Rusko nedosáhlo předpokládané výsledky, zřejmě svou roli také hrálo očekávání, že ukrajinští lidé budou Rusy vítat jako osvoboditele.“

Čtěte také

Gender a válka. „Když ženy nebojují, nejsou chráněné,“ namítá proti stereotypům socioložka Jarkovská

„Přitom východní Ukrajina, která sousedí se separatistickými republikami, má poměrně významnou ruskou minoritu. A i tito lidé se ve většině přiklonili k obraně Ukrajiny. A teď Rusko skutečně přechází k plánu B, tedy poziční válce,“ popisuje generál Mičánek. 

Bohužel nebyly ani v tomto konfliktu dodrženy Haagské úmluvy a Ženevské konvence, upozorňuje historik Kyncl:

„Všichni jsme se opírali o to, že zkušenost s oběma světovými válkami povede k tomu, že k podobným incidentům masovému vyvražďování nebude. A najednou všichni ztrácíme jistoty, že po raněných, těhotných a ženách se nestřílí, protože to chlapi prostě nedělají.“

Záměrně se bombardovala místa označená značkami ‚pozor děti‘. To je barbarství, které nemá kromě nacistických útoků na Sovětský svaz obdoby.
Vojtěch Kyncl, historik

„Dokonce se v této válce záměrně bombardovala místa označená značkami ‚pozor děti‘. To je barbarství, které nemá kromě nacistických útoků na Sovětský svaz obdoby. A je zvláštní, že právě Rusové s touto historickou zkušeností jsou schopni stejný styl války vést vůči jiné a bezbranné zemi,“ uzavírá Václav Kyncl.

Dalšími tématy debaty, kterou moderuje David Šťáhlavský, jsou: 

Blitzkrieg, blesková válka, je pojem používaný zpravidla ve spojení s rychlým postupem německých vojsk v prvních letech druhé světové války. Měla taková být i ruská invaze na Ukrajinu? Proč to nevyšlo? Čím se vyznačuje „opotřebovací“ válka a kdy nastane její kulminační bod? Jak dlouho trvaly nejkratší a naopak nejdelší války v historii?

Kazetová munice, vakuové bomby, hypersonické zbraně – jak ničivý arzenál Rusko proti Ukrajině nasadilo nebo ještě může nasadit.