Mladí se v Rusku začínají dusit. Snaží se za každou cenu dostat pryč, popisuje zástupkyně ruské národnostní menšiny
Ruská menšina a vůbec celá komunita v Česku byla ve svých názorech na dění v Rusku dlouho rozdělená. „Válka na Ukrajině to změnila. Jako zástupkyně ruské národnostní menšiny jsem měla za úkol tyto rozdíly demokratických, a rovnou říkám i těch nedemokratických, skupin nějak obrousit. Abychom spolu mohli komunikovat. Bohužel, v tento moment, a začalo to už loni na podzim, jsem viděla, že se to hrotí i v diaspoře. Opravdu na špice,“ popisuje Evženie Číhalová.
V Česku žije mnoho potomků první emigrační vlny z Ruska, ale teď přicházejí další lidé, zejména studenti nebo vzdělaní lidé.
Čtěte také
„Přicházejí lidé s vysokoškolským vzděláním na speciální pracovní povolení, mají vysokou kvalifikaci a dostávají dlouhodobé pobyty za účelem výkonu svého povolání,“ dodává členka z Rady vlády pro národnostní menšiny.
„Přicházejí s tím, že chápou demokratické zřízení jako svůj příští domov, protože v Ruské federaci se za sto let žádná demokracie ani náznakem neobjevila. A zvlášť teď, kdy přituhuje a vláda přitahuje šrouby. Dennodenně je víc a víc nařízení, které se snaží lidi umlčet přímo na ulici. Takže ti mladí chápou, že se v Rusku začínají dusit a snaží se odtamtud dostat za každou cenu,“ popisuje Číhalová.
Rozdělení rodin?
Po začátku války ale česká vláda přestala vydávat víza občanům Ruské federace, respektive kromě politicky pronásledovaných Rusů. „Nikdo nevěřil tomu, co se stane 24. února, ale když už se to stalo, tak jsme byli všichni v šoku.“ Jenže po tomto rozhodnutí vlády se začaly objevovat případy, kdy části lidí z jedné rodiny končí vízum, ale ostatním ne.
Čtěte také
„Jsou případy, kdy mají povolení k pobytu děti, a to na celý školní rok, ale matka ho má najednou jen do poloviny dubna. A teď co teď? Má tady děti nechat? Má si je vzít s sebou? Vrátí se sem vůbec?“
„Najednou je vidět, že jsou si jistí tím, že je na hranicích rovnou lapnou a rovnou je posadí do vězení. Protože tady se o válce mluví, ale v Rusku se to nesmí. Ale v tu ránu budou oběťmi i oni, přestože se v Česku hlásili k demokracii, ke svobodnému myšlení a ke svobodě projevu. A teď se mají vrátit domů,“ dodává Číhalová.
Poslechněte si celý pořad Mezi námi, který moderuje Lidija Stevanovič, připravila Tajana Mančalová. Zavítáte do Asistenčního centra pomoci Ukrajině v Kongresovém centru na Vyšehradě nebo uslyšíte rozhovor se známou srbskou herečkou Mirjanou Karanovič.
Související
-
Alexandr Mitrofanov: Většina v Rusku velebí Putina, chytří Rusové však mluví o katastrofě
Lev Gudkov, dlouholetý ředitel a nyní vědecký šéf agentury Levada Centr potvrdil, že Vladimira Putina za to, že napadl Ukrajinu, velebí na 70 procent obyvatel Ruska.
-
Rusové podcenili psychologickou přípravu na boj, což se může změnit, míní psychiatr Vevera
Rusové mohou pokračovat v bitvě, ale válku nevyhrají, soudí o agresi Ruska vůči Ukrajině přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty v Plzni Jan Vevera.
-
Izolací budou paradoxně trpět nejvíc ti Rusové, kteří Putinovi nefandili, tvrdí sociolog Kostelecký
Jak ekonomické sankce dopadnou na ruskou společnost a co pro ni bude znamenat izolace? Hostem Osobnosti Plus je sociolog Tomáš Kostelecký.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
