Luboš Palata: Čeští Rusové nejsou žádní putinovci, to je pro Česko dobrá zpráva
Velká většina Rusů žijících v Česku hlasovala v nedávném referendu proti změnám ruské ústavy, které mají umožnit, aby prezident Vladimir Putin zůstal hlavou státu až do roku 2036.
Hlasy Rusů žijících v Česku samozřejmě nemohly nic změnit na celkovém výsledku, který vyzněl jasně pro Putina a jeho prakticky doživotní vládu nad Ruskem. Jsou ale významným a dobrým ukazatelem stavu ruské komunity v naší zemi.
Čtěte také
Je to zpráva velmi důležitá také proto, že v jiných státech, například v sousedním Německu nebo v Pobaltí, jsou tamní ruské menšiny silně napojeny na Kreml a podporují agresivní ruský autoritářský režim, který vede nevyhlášenou válku nejen proti Ukrajině, ale v politickém a dezinformačním slova smyslu i proti Evropské unii a NATO.
V některých případech působí Rusové dokonce jako jakási pátá kolona ve svých hostitelských zemích či nových domovinách a jsou proto významným bezpečnostním rizikem.
Je strašně dobře, že v Česku je tomu zřejmě jinak. Také proto, že zájem Rusů o život v České republice stoupá a vedle podnikatelů, kteří sem posílají „do bezpečí“ své rodiny, v posledních letech prudce roste zájem mladých Rusů o studium na českých univerzitách. Ruských studentů jsou u nás už tisíce a bylo by hloupé se na ně dívat jako na vyslance putinovského režimu, protože často je to právě naopak.
Masaryk by měl radost
Praha se tak symbolicky vrací ke své tradici jednoho z významných center ruské demokratické emigrace, kterou byla také díky velkorysé politice tehdejšího masarykovského Československa už mezi světovými válkami.
Čtěte také
Bohužel v roce 1945 nedokázaly státní orgány osvobozeného československého státu naše ruské spoluobčany ochránit před zvůlí stalinského sovětského režimu. Sovětští agenti tehdy zadrželi a odvlekli do Sovětského svazu velkou část elity ruské menšiny v Československu. Část byla zavražděna, zbytek poslán do gulagů na Sibiř, odkud se vrátil v 50. letech jen zlomek.
Tuto historii bychom si měli připomínat, abychom nesklouzli do paušalizace, že Rusové jsou lidé, kteří si neváží svobody a demokracie a podporují bezvýhradně putinovský autoritářský režim.
Že to jsou prostě pořád ti stejní Rusáci, které máme spojené se srpnovou okupací v roce 1968, nebo se současnou okupací Krymu či rozpoutáním války na Ukrajině. Rusové, to byli totiž také demokrat Boris Němcov, novinářka Anna Politkovská, nebo disident Andrej Sacharov, po kterém je pojmenovaná cena za lidská práva Evropského parlamentu.
Bylo by výbornou vizitkou kvality naší demokracie a České republiky vůbec, kdyby se mezi českými Rusy našli pokračovatelé tradice Česka jako ostrova svobodné ruské vědy, kultury, novinařiny či politiky. Tomáš Garrigue Masaryk by z toho měl nepochybně radost.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.