Nedám se a neustoupím, i když mi vyhrožují smrtí, říká zástupkyně ruské menšiny ve vládní radě Číhalová
I když se Eugenie Číhalová narodila za války v Čechách, v Radě vlády pro národnostní menšiny zastupuje ruskou komunitu. Někteří lidé se ale prý snaží, aby ve funkci skončila. „Jsem ve spolku Ruská tradice, který se věnuje historii ruské emigrace, ale té skutečné, ne překroucené. A to je asi pro mnohé nepříjemné,“ míní.
Nejsilnější útoky na svoji osobu zažila po vystoupení v pořadu České televize Máte slovo, kdy se vyjádřila pro odstranění pomníku maršála Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6.
Čtěte také
„Začalo to už během relace, kdy se nepěkně vyjadřovaly skupiny, které byly pro to, aby socha zůstala na svém místě. Bylo vidět, že už je zapálená nějaká jiskra, a potom se spustil vodopád…,“ naznačuje v Osobnosti Plus.
Od té doby je terčem různých slovních útoků i přímých hrozeb. „Nemůžu o tom ani mluvit. Je to něco tak strašného, že si člověk řekne, jak je vůbec možné, že se najednou ti lidé jakoby pod rouškou neviditelnosti na sociálních sítích dovedou tak strašně vyjadřovat. Jsou to vulgární útoky, nechutné a hnusné, ale i výhrůžky smrtí,“ přiznává s tím, že právě kvůli nim podala několik trestních oznámení.
Podporuji kozáky
Útoky se vystupňovaly hlavně poté, co uctila památku zabitých kozáků v rakouském městě Lienz. „Velmi podporuji kozáky, protože máme v rodině kozácké kořeny a celá léta jezdíme uctívat jejich památku do Lienz, kde došlo v roce 1945 ke známé tragédii. Britská armáda vydala tisíce kozáků, mužů, žen a dětí, důstojníkům Rudé armády. Říká se, že tam zahynulo až 100 tisíc lidí. Mnozí mladí muži nezemřeli, protože je odvezli do gulagů,“ připomíná.
Čtěte také
„V ten moment jsem se stala fašistkou a nacistkou, protože tam každoročně pokládám věnec nejen u kamene na břehu řeky Drávy, ale i přes řeku je hřbitov, kam Rakušané pohřbili ty, které řeka vyplavila. Tam děláme tu vzpomínku. Doporučila bych každému, aby se tam jel podívat.“
„Vyčítají mi, že kladu věnce k pomníku německého generála SS Helmutha von Pannwitze. On nebyl generál SS, byl to jeden z nejvyšších atamanů... Byl to vynikající velitel a kozáci ho přijali za svého,“ vysvětluje.
Neustoupím
I přes různé tlaky nehodlá Číhalová z funkce ruské zástupkyně ve vládní radě ustoupit. „Nedám se, neustoupím. Protože pravda musí zvítězit. Nebudeme podléhat ideálům, že komunismus byl to nejlepší… Ten komunismus zdecimoval šestinu světa a decimuje ji dál."
„Nemůžu tedy ustoupit ani o krok jen proto, že se tam tlačí lidé, kteří by celé hnutí posouvali někam, kam my nechceme,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor s Eugenií Číhalovou. Lucie Vopálenská se jí zeptala třeba na to, jak se stala představitelkou ruské menšiny v Česku, jak čelí útokům na svou osobu nebo proč už 51 let pracuje v pražském IKEMu.
Související
-
Na nás se nikdo neobrátil, říká Koněvova vnučka. Válka slov bude pokračovat, soudí komentátor
O aféře kolem sochy maršála Ivana Koněva mluví jeho vnučka Jelena Koněvová a redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
-
Libor Dvořák: Rusko a vyhrocené protesty proti odstranění sochy maršála Koněva
Vedení KSČM v sobotu vyzvalo vládu, aby se zasadila o setrvání sochy sovětského maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6.
-
Sedával jsem na metrovém knoflíku od košile, vzpomíná na dětství se zbytky Stalinova pomníku režisér
David Radok se dlouhodobě věnuje režii. V současné době brněnské Národní divadlo uvádí jeho operu na motivy příběhu sochaře Otakara Švece, který navrhl Stalinův pomník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.