Sedával jsem na metrovém knoflíku od košile, vzpomíná na dětství se zbytky Stalinova pomníku režisér Radok
David Radok se dlouhodobě věnuje režii. Národní divadlo Brno právě uvádí jeho operu s názvem Monument, která vypráví příběh československého sochaře Otakara Švece. Podle jehož návrhu byl na pražské Letné vystavěn monumentální Stalinův pomník, přezdívaný „fronta na maso“.
Poslechněte si celý rozhovor s Davidem Radokem
Umocněná antická tragédie
Ještě před odhalením žulového monumentu spáchal Švec sebevraždu. Soudí se, že k ukončení života ho dohnala právě realizace sousoší, jehož záměrně předimenzovaný návrh předložil de facto z povinnosti. „Je to taková umocněná antická tragédie,“ komentuje režisér.
Čtěte také
David Radok, syn uznávaného režiséra Alfréda Radoka, si prý pomník pamatuje z dětství. Vzpomíná si i na to, jak se kolos po sedmi letech od dokončení v roce 1962 odstřeloval. „Pamatuju si, že jsem s kamarády seděl na Štvanici za zimním stadionem na kusech toho pomníku – třeba na metrovém knoflíku od košile.“
Něco bych spolknout nedokázal
Režiséra rozčílila kauza někdejší kandidátky na funkci ombudsmanky Heleny Válkové (ANO). Její jméno se objevilo v odborných článcích vedle jména prokurátora z politických procesů 50. let Josefa Urválka.
„Je absurdní, aby právnička, která vystudovala v 60. nebo 70. letech, nevěděla, kdo je Urválek,“ říká a dodává, že on sám to věděl už když mu bylo 16.
Na české politické scéně se podle Radoka objevují znepokojující znaky. Doufá ale, že systém přežije pokusy o narušení demokracie. Jinak by se prý odstěhoval do jiné země. „Něco bych prostě nedokázal spolknout,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Davidem Radokem. Mluvili také o jeho otci Alfrédu Radokovi a o osudech jeho rodiny.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.