Ztracený archiv Hlasu Ameriky

19. září 2012

Hlas Ameriky vysílal v češtině a slovenštině rovných dvaašedesát let. Když byla jeho československá redakce v roce 2004 zrušena, někdejší zaměstnanci odešli za prací jinam a společně s nimi se po světě rozptýlil i zvukový archiv stanice. V ucelené podobě totiž neexistuje.

Rozhlasová stanice Hlas Ameriky začala vysílat v únoru 1942. „Její úloha tehdy byla vcelku jasná, tedy propagandistická a informační podpora válečného úsilí v boji proti nacistickému Německu“, říká historik Prokop Tomek. Po druhé světové válce se nejprve zdálo, že tohoto typu rozhlasového vysílání už nebude v osvobozených zemích třeba, a jeho rozpočet se značně omezil. Objevila se však nová hrozba z východu, a tak během studené války získal Hlas Ameriky podobné postavení, jako během té „horké“.

Nejposlouchanější zahraniční stanice

VOA neboli Voice of America letos slaví sedmdesát let od svého vzniku. V českých končinách toto výročí zůstává více méně bez povšimnutí. Ze zahraničních stanic, které zasáhly do naší historie, na sebe více pozornosti poutá Svobodná Evropa. Hlas Ameriky přitom československé posluchače oslovoval hned ve dvou složitých obdobích našich dějin. V době druhé světové války posílal do Protektorátu Čechy a Morava slova naděje ústy například populární dvojice Jana Wericha a Jiřího Voskovce. A během komunistické vlády informoval o životě v zemi, která na nás údajně útočila mandelinkou bramborovou. Hlas Ameriky měl v určité době dokonce větší poslechovost, než Svobodná Evropa. Čím to bylo, vysvětluje historik Prokop Tomek:

Vysílače Hlasu Ameriky v Kalifornii

„Pro režim v Československu bylo složitější rušit nebo ignorovat vysílání vládní stanice USA, protože tady měla jednoznačnou legitimitu a právní statut, a proto nebyl Hlas Ameriky tolik rušen jako Svobodná Evropa. Zejména v 80. letech nebyl rušen vůbec, takže poslouchanost Hlasu Ameriky byla daleko vyšší, než poslouchanost Svobodné Evropy.“

Na rozdíl od Svobodné Evropy měl Hlas Ameriky ve své náplni především informovat o dění ve vlastní zemi a prezentovat vládní politiku USA. Svobodná Evropa naproti tomu reflektovala dění v zemi, kam vysílala. Ani Hlas Ameriky se však striktně nedržel tohoto požadavku a informoval i událostech v Československu.

Co zbylo z vysílání

Hlas Ameriky vysílá do některých zemí dosud, po někdejší české redakci však není ve washingtonské vysílací budově ani stopy. I její archiv byste tu hledali marně. Alespoň v oficiální podobě.

„Pokud je mi známo, archiv Hlasu Ameriky neexistuje a existují snad jenom nahrávky, které mají v držení jeho bývalí zaměstnanci. Tímto způsobem by se asi nějaký zlomek z toho, co se vysílalo, dal dát dohromady. Přesto jsou to unikáty, protože těch nahrávek se zachovalo opravdu malé množství.“ Prokopu Tomkovi se podařilo získat některé záznamy ze soukromého archivu někdejšího ředitele československé redakce Hlasu Ameriky Pavla Pecháčka a s jeho laskavým svolením je můžete během září a října slyšet v rámci rubriky „Z archivu Hlasu Ameriky“ v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo.

Pavel Pecháček pracoval nejprve ve Svobodné Evropě, kde vystupoval pod pseudonymem Petr Horák. V letech 1975 – 1989 působil v Hlasu Ameriky, kde byl od roku 1985 dokonce ředitelem Československé redakce. Posluchači ho z vysílání znali jako Pavla Skálu. V roce 1989 se do Svobodné Evropy vrátil jako ředitel jejího československého vysílání.

Díky jeho soukromému archivu tak můžete slyšet pestrou škálu nahrávek přes rozhovory s umělci, dramatickou tvorbu či sportovní přenosy. Je to však jen nepatrný zlomek z toho, co za desítky let existence československé redakce v Americe vzniklo. Chceme proto touto cestou oslovit i někdejší posluchače či zaměstnance Hlasu Ameriky. Pokud vlastníte záznamy z vysílání této stanice, pomozte nám její ztracený archiv obnovit.

autor: Naďa Reviláková
Spustit audio