Zrušení přechylování jde tvrdě proti duchu češtiny. Je zásadní pro stavbu a porozumění věty, míní jazykovědec Oliva
„Každý z nás je jazykově houba,“ uvádí Karel Oliva, jazykovědec a bývalý dlouholetý ředitel Ústavu pro jazyk český. Jak vnímá češtinu současnosti? Proč odmítá zrušení přechylování? A jsou Češi nejvulgárnějším národem?
„Když člověk sám ovládá češtinu velmi dobře, ale přijde do prostředí, kde se neustále používá třeba ‚jakoby‛, což je jedno z oblíbených parazitních slov, tak pobude-li tam půl dne den, zvláště tvrdé povahy třeba týden, tak to začne říkat nakonec také. Každý z nás přijímá chování částečně i svého jazykového prostředí, a tím v obecnosti platí, že jazyk sám nasává vnější vlivy.“
Čtěte také
Anglicismy jazykovědci nevadí, pokud jsou užívány v náležitém kontextu. Parazitní slova jsou pro něj pak vadami na kráse. „Nejvíce mi vadí jakási nekulturnost projevu. Vadí mi, když ve veřejných projevech, které jsou určeny široké veřejnosti, národu, někdo nedokáže udržet spisovnou normu.“
Ani digitalizace prý nemusí znamenat přímo ohrožení českého jazyka. „Jde o to, aby se zejména generace, která to nejčastěji používá, naučila rozlišovat mezi třemi úrovněmi komunikace.“
Jsou Češi vulgární národ?
„První je úroveň, kterou používáme běžně v rodině, mezi přáteli. Ta protilehlá je pak úroveň spisovného jazyka. A potom, a to je novinka, je ta úroveň krátkých zpráv, ať už textových, nebo na nějakém sociálním médiu, která je jazykově jiná,“ nastiňuje jazykovědec.
Čtěte také
Oliva se také staví proti zrušení přechylování ženských jmen, které jde prý velmi tvrdě proti duchu jazyka. „Když to zúžíme na to ‚ová‛, tak ta ženská příjmení, která jsou bez toho, tedy v nějakém původním tvaru, tak je nemůžeme potom skloňovat, nemůžeme k nim připínat skloňovací koncovky. A to je přitom pro stavbu a porozumění české věty zásadní.“
Ve frekvenci užívání vulgarit Češi podle něj nijak nevyčnívají. „Záleží to spíše na sociální skupině, v níž se mluvčí pohybuje. Jsou skupiny, kde se vulgarity pokládají za normální a pak se děje to, že pro ty lidi už to víceméně vulgarity nejsou.“
Měla by se zjednodušovat pravidla českého jazyka? Jaká je práce matematického lingvisty? Co je hlavním posláním Ústavu pro jazyk český? A vyhodnocuje Karel Oliva automaticky projev lidí kolem sebe? Poslechněte si celé Hovory v audiozáznamu. Moderuje David Šťáhlavský.
Související
-
Lingvistka Valdrová: Čeština je krásná, máme možnosti, jak nahradit generické maskulinum
Je český jazyk diskriminační a sexistický, když mluvíme o učitelích, doktorech, politicích a moderátorech, ale myslíme tím i učitelky, doktorky, političky a moderátorky?
-
Čeština je bohatý jazyk. Někoho ji učit je na celý život, hodnotí lektorka a tlumočnice
Olga se domluví deseti světovými jazyky. Vede děti k výuce cizích řečí originálním způsobem a učební materiály si vyrábí sama.
-
Francouzům čeština šumí, jako by šeptala, říká bohemista Xavier Galmiche
Moc rád otevírá knihy v knihkupectví a k nákupu se nechává inspirovat prvními stránkami. S profesorem české literatury Xavierem Galmichem natáčel v Paříži Michal Bureš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
