Chybí jasná argumentační linka, více se kličkuje a uhýbá. Špatná je také větná intonace, hodnotí kulturu projevu českých politiků jazykovědec Oliva

26. červenec 2022

Jaká je současná úroveň jazykové kultury v české politice? Změnila se s novou vládou? „Obecně bych řekl, že se nijak výrazně nezlepšila,“ říká host Osobnosti Plus jazykovědec Karel Oliva.

„Stále vidíme nekulturní mluvu, tedy používání formálně nespisovného jazyka. A ze strany obsahové takové to mlžení, to je tam také pořád,“ uvádí znalec češtiny.

Čtěte také

Jedním z mnoha příkladů může být současný ministr zdravotnictví. „Když politik komunikuje s národem, jde o prestižní komunikační situaci a v takových příležitostech by měl mluvčí dát najevo, že si váží svých posluchačů, a proto bude mluvit spisovně. Ale také se pan profesor Válek od začátku polepšil.“

Hovorová mluva je podle Olivy nepatřičná v politické komunikační situaci. „Je možné uvažovat, proč to politici dělají, například Piráti. Můžeme si myslet, že to třeba ani neumějí, ale na druhém pólu může být to, že se snaží mluvit jazykem, kterým osloví svůj elektorát.“

Klaus nebyl vysloveně špatný rétor, ale dělal systematické tvaroslovné chyby.
Karel Oliva

„Je-li to tento druhý případ, pak to mají Piráti společné s panem prezidentem Zemanem. Ten ale přitom umí mluvit spisovně a býval výborný rétor. Teď je pořád docela dobrý znalec a uživatel spisovného jazyka, když chce.“

„Je znakem dobrého rétora, že ví, ke komu mluví, takže ví, jak má mluvit. Ač se mi to až nechce, tak za to musím Miloše Zemana pochválit.“

Havel a Zeman byli výbornými rétory

V 90. letech mělo Česko dva výborné rétory, soudí jazykovědec. „Miloše Zemana a samozřejmě Václava Havla. Jejich výstavba projevů, logická linka, která se za tím promítá, kultura projevu, to všechno bylo výborné. Václava Havla už nemáme a Miloše Zemana stále ano.“

Třetího z českých prezidentů, Václava Klause, ale Oliva mezi dobré řečníky neřadí. „Ne, že by byl vysloveně špatný rétor, ale dělal systematické tvaroslovné chyby. A nejen dějová linka nebyla jasná, ale i jeho větná intonace není taková, jaká by měla být v případě spisovného jazyka.“

Čtěte také

Nejen u politiků je ale potřeba rozlišovat mezi veřejným a soukromým projevem. „V neveřejných projevech se dokonce i pan profesor Fiala jednou ve Sněmovně docela těžce uřekl, ale to byla neveřejná a tichá poznámka, kterou si chtěl ulevit ke svému spolusedícímu.“

„Celkově se zhoršila myšlenková osa projevů. Různě se uhýbá a kličkuje, už to není ta jasná argumentační linka. Problémem, na který teď opravdu opakovaně narážíme u mnohých, je větná intonace, tedy schopnost na konci vět klesnout hlasem a vést rozhovor v přirozeném, ale kultivovaném jazyce,“ hodnotí současnou úroveň projevu v české politice Karel Oliva.

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , oci
Spustit audio

Související