Jazyk na sociálních sítích ovlivňuje i děti. Je to psaná mluvenost nebo až mluvená psanost, popisuje jazykovědkyně Pravdová

17. květen 2022

„Někdy mám pocit, že si lidé stěžují na to, jak čeština upadá, ale prostředky, které ani nejsou spisovné. Mně je to pak líto, protože si říkám, proč protestují, když ani sami ten jazyk neovládají,“ říká jazykovědkyně Markéta Pravdová, zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český Akademie věd a členka Akademické rady AV ČR. To, že nám občas spisovná čeština dělá potíže, je podle ní normální.

„Pokud moderátoři nebo profesionální mluvčí, někteří politikové hovoří spisovně a jsou zvyklí na veřejné projevy, tak jim je to vyjadřování vlastní, nečiní jim potíže – jsou v ní ,jako ryba ve vodě‘. Ale pak je spousta lidí, kteří opravdu mluvit spisovnou češtinou nepotřebují. Například pracují na stavbě, ale když se  nakonec sejde profesor se zedníkem v hospodě, tak věřím, že vždy najdou společnou řeč,“ uvažuje jazykovědkyně.

Sociální sítě? Je to spíš psaná mluvenost nebo mluvená psanost,
Markéta Pravdová

Současné děti pak podle Pravdové mají pravopis vrytý do paměti daleko míň než jejich rodiče či prarodiče, a mohou za to sociální sítě.

Čtěte také

„Když jsme jako děti četli knihy, tak ty byly nějak korigované, psané s nějakým záměrem. Ale teď co máme sociální sítě – což je svět sám pro sebe, kde nikdo nevystupuje jako ten dobrý autor, podle kterého se mám tu češtinu naučit –, tak jsou děti vystavovány textům, které rozhodně nejsou vzorové.“

„Naopak – často jsou psány ve velké rychlosti, je tam hodně překlepů a ani se moc nehledí na gramatiku. Mluvčí nepřemýšlí, jestli je to věta vložená a píše v podstatě lineární text, jako kdyby to byla čeština mluvená,“ popisuje Pravdová.

„Je to prostě úplně jiný literární žánr, než jsme byli zvyklí u knihy. Jiný žánr i co se týče mluvení, protože já ani nevím, jestli jsou sociální sítě i typickým psaným textem. Je to spíš psaná mluvenost nebo mluvená psanost,“ uvažuje.

Čeká nás změna pravidel?

Není ale čas na změnu pravidel českého pravopisu, když sama jazykovědkyně připouští, že jsou docela těžká a dělají problém hlavně mladé generaci?

„My jsme asi před deseti lety dělali průzkum znalosti velkých písmen a vůbec postojů lidí k pravopisným pravidlům a možností změny, a víc než 80 procent z nich nám odpovědělo: ,Hlavně je neměňte, když už jsem se to naučil‘,“ odpovídá.

Kultivovaná čeština je ve veřejnoprávních médiích namístě, tam, kde je očekávána, vyžadována a kam patří.
Markéta Pravdová

„Na druhou stranu – já bych víc tlačila učitele, aby dětem řekli, že je mnoho češtin. Čeština je mnohovrstevnatá a vy hlavně musíte přizpůsobit svou mluvu danému projevu. Když půjdu do restaurace 4. cenové kategorie a začnu tam umluvit vybranou češtinou, kdo ví, jestli mě vůbec obslouží. Kdo ví, jestli se mi nebudou smát,“ doplňuje s tím, že taky máme gramatiku, skladbu vět, lexikální zásobu.

„A to všechno k češtině patří. Takže bych se tolik neupínala na pravopis – byť je důležitý.“

Čtěte také

Ústav pro jazyk český už před lety vytvořil Internetovou jazykovou příručku, kterou podle Pravdové denně navštíví kolem 90 tisíc uživatelů.

„Stránku navštěvují zájemci o češtinu, lidé, kteří to prostě chtějí mít napsáno správně nebo si nejsou jistí a chtějí si to ověřit.“

A lidé z ústavu jsou za to rádi. „Hodně tam chodí i školy, paní učitelky, média – a i to je dobré, protože pokud budou média, která jsou silou jazykového vývoje, psát dobře a budou naším vzorem, tak se tím snáz potom i já budu cítit komfortně v prostředí, které je kultivované. Které mluví, a nechci říct právě spisovně, ale spíš tou adekvátní češtinou.“

„Moderátor je také jen člověk, není to žádný nadčlověk, a někdy jsou nároky ze strany posluchačů přehnané v tom, že kontrolují každou chybnou výslovnost, což jim pak zpětně  dávají ,pěkně sežrat‘… Myslím, že kultivovaná čeština je rozhodně namístě ve veřejnoprávních médiích v těch typech pořadů, kde je očekávána, vyžadována a kam patří. To jsou například zprávy, kde není prostor pro nějakou jazykovou kreativitu.“

„Pak jsou ale pořady jako talk show, diskusní pořady, kde někdy i ten moderátor sklouzne do toho, že se snaží přizpůsobit druhé straně. Když mluví hodně nespisovně a moderátor hodně spisovně, tak najednou vzniká diskrepance. My se často zrcadlíme a snažíme se najít společný mód, kterým mluvíme. Tedy podobně jako ten zedník a profesor v hospodě,“ uzavírá jazykovědkyně Markéta Pravdová.

Celou Osobnost Plus Lukáše Matošky najdete v audiozáznamu.

autoři: Lukáš Matoška , lup

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.