Poláci nemají masky jako my. Tím pádem nejsou tak sarkastičtí, popisuje herečka Lewandowska

Divadlo pokládá Lewandowska za způsob, jak se vyjadřovat k věcem, které pokládá za důležité. Například už při studiu na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU) se tak mohla zabývat třeba tématem smrti a smiřování se s ní.

Čtěte také

Umělci vypadají, že mají spoustu peněz. Ale žijí z projektu do projektu, přiznává Formanová

Zároveň ale přiznává, že v divadelním světě se lidé uzavírají do názorové bubliny: „Doteď jsem byla ve škole a jinde jsem to ještě úplně nepoznala, protože jsem potom odjela do Polska. Ale mám pocit, že to tak je, že se vzájemně všichni krmí těmi stejnými názory a jenom se to rozrůstá.“

„Mám pocit, že málo z nás si bourá svou bublinu a je v kontaktu s lidmi mimo branži. Teď po škole cítím hroznou potřebu osvěžovat a upevňovat vztahy z doby před tím, abych se sama probudila, protože pak se v tom člověk úplně utopí a všechno se točí jenom kolem divadla. Pak udělá představení, které vůbec neosloví jinou skupinu lidí,“ popisuje herečka, která hostovala v Národním divadle nebo ve Švandově divadle.

„Okamžitě otevření“

Při svém výměnném pobytu v Polsku Lewandowska vypozorovala, že polští divadelníci jsou více suroví a zachází více do emocí. Naopak Češi mají podle ní více propracovanou improvizaci. Podobně na ní působili i běžní Poláci v Krakově.

Čtěte také

iROZHLAS

Polsko zrušilo vyšetřovací příkaz pro stejnopohlavní páry. Platil pro ně, pokud chtěly uznat manželství

„Všichni byli hrozně srdeční a přišlo mi, že moc nemají masky jako my. A tím pádem třeba nejsou tak sarkastičtí nebo ironičtí jako my, protože nemají nadhled a odstup u situací. To se mi moc líbilo, že jsou opravdu okamžitě otevření a ani se moc nestydí za to, co jsou. Cítila jsem se v tom dobře a nebyla jsem za patetickou,“ přibližuje herečka.

„Je tam určitě víc tabu, o kterých se nemluví, například sexualita, drogy a vlastně i menšiny. Byla jsem překvapená, že LGBT témata jsou pořád tabu mezi mými vrstevníky,“ doplňuje herečka, která Polsko vnímá jako konzervativnější zemi.

A co má Lewandowska v sobě z polské nátury? „Mám ráda vodku a kyselé okurky. To se tam hodně pije. Mám obecně ráda východní estetiku a mám ráda ten patos,“ směje se.

„Popelka a zábavná mrcha“

Jednou z jejích výrazných rolí je postava v dobovém seriálu Zlatá labuť. Ona a herečka Kristýna Ryška hrají dvě ženy, které jsou spolu v milostném vztahu. Podle Lewandovské to vzbudilo u veřejnosti hezké reakce.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Rodina je tam, kde je láska.‘ Odstartoval festival Prague Pride 2024 na podporu sexuálních menšin

„Myslím si, že to bylo chytře napsané. Nebylo od prvního dílu jasné, že ty holky to takto mají. Tím pádem si ty postavy získaly diváky, protože byly napsané různě. Jedna je taková hodná, citlivá, takový archetyp Popelky, druhá zábavná mrcha, kterou si zamiluješ hned,“ popisuje.

„Myslím si, že to, že nejdřív si diváci postavy oblíbili, a pak až zjistili, že jsou spolu, tak to hodně pomohlo. Teď jsem se ve vlaku bavila s jednou paní a ta mi říkala, že kdyby to nebyly dvě mladé, hezky štíhlé ženy, tak by to tak možná nebylo. To je pravda,“ usuzuje herečka.

Seriál mohli diváci sledovat v hlavním vysílacím čase. Lewandowska si váží toho, že běžel rok a půl na komerční televizi a měl mnoho pozitivních reakcí. „Je tam aspekt toho, že jim ve vztahu všichni brání a diváci fandí jenom jim. Uvědomíš si, že je absurdní tyto lidi omezovat,“ říká herečka.

Čím se liší výuka herců v Polsku a v Česku? Setkává se s negativními reakcemi na LGBT komunitu? A čím je podle ní typická generece Z? Poslechněte si celou Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku.