Jak vzniklo sloveso lajkovat? „Sociální sítě jsou zdrojem jazykových novinek,“ zdůrazňuje Markéta Pravdová
Časopis Naše řeč slaví 100 let, a ačkoliv má dnes několik stovek odběratelů oproti tisícům v minulosti, stále jde o moderní lingvistický časopis. K aktuálním tématům patří nové jazykové směry, jazyková kodifikace, kvalitativní metody výzkumu nebo teoretické problémy jazykové kultury. „Naše řeč má být nadále diskuzním prostředkem,“ připomíná šéfredaktorka časopisu Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český.
Časopis se v průběhu let proměňoval a směřoval k odbornosti, dnes už se ale tolik nezaměřuje na očistu a tříbitelskou funkci – mezi cílové čtenáře patří studenti, učitelé a všichni ti, kteří se zajímají o český jazyk.
Směr časopisu určoval především vývoj jazyka, který nikdy neustrne – jde především o tendence, které v jazyce jsou, nebo nejsou, tlak na izolaci, který zase vyvolává protitlak. „Nelze říci, že by se jazyk nevyvíjel, spíše směřoval k tomu, abychom nepřijímali germanismy, neujímaly se ani rusismy. Každý si ale všimne anglicismů, které jsou spjaté s převratem po roce 1989,“ upozorňuje.
Čemu tedy čelí čeština v současnosti? „Mluvíme často o době postmoderní, a já se děsím toho, že po době postmoderní přijde ještě nějaké post postmoderní,“ říká. Jazykové novinky a někdy i anomality dnes vznikají především na sociálních sítích.
„Čeština je taková houba, která dokáže převzít z angličtiny a mnoha jiných jazyků slovo, a jenom díky tomu, že k němu přidá koncovku nebo příponu, tak slovo počeští,“ vysvětluje.
K dnešním novotvarům tak patří třeba lajkovat, tedy vyjádřit oblibu příspěvku na sociálních sítích. Nejde přitom jenom o to, co je a není obecný úzus, ale zda tak mluvíme a zda to je, nebo není vhodné v určitém kontextu. „Ústav pro jazyk český není arbitr ve smyslu toho, že by vytvářel učebnice,“ zdůrazňuje.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
