Žil skutečně Ježíš Kristus? Nově nalezené pozůstatky synagogy to mohou potvrdit

22. srpen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ježíš uzdravuje nemocné a vysvobozuje vězně

Historikové a biblisté jsou v otázce existence Ježíše Krista dodnes rozdělení na dva nesmiřitelné tábory. Archeologové ale přišli s objevem, který by mohl dokázat, že Ježíš skutečně žil. V izraelské Galileji totiž objevili pozůstatky synagogy z 1. století našeho letopočtu. Jedná se o první nález svého druhu a podle Nového zákona v galilejských synagogách Ježíš kázal své učení.

Nález ukazuje, jak moc se tvrzení v Bibli překrývají s realitou. Podle Nového zákona Ježíš chodil po Galileji, navštěvoval tamní synagogy a mluvil o svém výkladu víry. Až do tohoto objevu ale vědci neměli žádnou informaci o tom, jestli tyto synagogy vůbec existovaly. Většina synagog z té doby totiž byla nalezena ve městech. Tohle je ale první případ, kdy vědci našli pozůstatky dva tisíce let staré židovské svatyně i na venkově.

Malá stavba nedaleko Nazaretu

Konkrétně našli ruiny, které se nachází na vrcholku hory Tel Recheš. Ta je vzdálená zhruba 17 kilometrů od města Nazaret. Podle dosavadních informací synagoga vznikla 20 až 40 let po začátku našeho letopočtu. Budova měla rozměry zhruba 9 x 8 metrů. Uvnitř byly po stranách lavice z vápence a uprostřed dva sloupy, které zřejmě podpíraly střechu. Kazatel pak nejspíš při čtení textů z Tóry stál uprostřed stavby.

Synagoga nebyla moc veliká, ale postavit takovou stavbu nebylo v té době jednoduché a ani levné. Zřejmě ji postavil některý z významných lokálních vlastníků zemědělské půdy. Synagogu objevil tým archeologa Mottiho Aviama z Kinneretova institutu galilejské archeologie. A podle Aviama budova sloužila hlavně rodině vlastníka farmy a pár tuctům pracovníků. A pokud prostor nestačil, konaly se větší obřady venku.

Ježíšova kázání a víra

Podle historiků se skutečně narodil v Betlémě, a to 7 až 1 rok před naším letopočtem. Zhruba ve svých 30 letech se stal thaumaturgem a začal vykládat Tóru. Zároveň ale jeho výklady víry byly v té době velmi kontroverzní a vyzýval k porušování židovských konvencí. Třeba ve společnosti té doby byla velmi důležitá rodina a příslušnost k rodu leckdy byla i silnější než víra. To Ježíš zpochybnil a postavil na první místo Boha.

Narození Ježíše Krista, Franz Von Rohden,  1853

Co se týče údajných zázraků, ty se asi nedají historicky doložit. Ale třeba podle religionisty Rezy Azlana byl Ježíš negramotný. „Kolem 98 % procent Židů v 1. století neumělo číst ani psát. Jediní gramotní Židé v Ježíšově době byli kněží a písaři. A Ježíš nebyl ani jedno z toho. Pokud jsou evangelia pravdivá, tak byl Ježíš tesařem. Což ho ve společenské hierarchii té doby řadí na druhé nejnižší místo. Hned nad otroky a žebráky.“

Objevená synagoga

Nález pozůstatků synagogy je důležitý hlavně pro křesťany. Podle Bible totiž Ježíš putoval po Galileji, kázal a zároveň se seznamoval s židovskou vírou. A sice byl v té době ještě vyznavačem judaismu, ale jeho pojetí křesťanství z velké části vychází právě z kázání, která pronášel v galilejských synagogách. Dá se říct, že právě tady se v jeho hlavě začalo rodit nové pojetí víry. Pokud se pravost nálezu skutečně prokáže, stane se z této památky důležité poutní místo pro křesťany i židy. A dokonce sami archeologové věří, že naleziště pomůže turistickému ruchu v oblasti.

autoři: ono , jpr
Spustit audio