Zhubnout sami můžeme, ale bez odborné pomoci je těžké váhu udržet, připomíná chirurg Fried
Lidí s kilogramy váhy navíc přibývá, v Česku je to údajně třetina žen a pětina mužů. Co dělat, abychom jedli zdravě, dostatečně a netloustli? A jakou pomoc nabízí dnešní medicína?
„Sama nadváha je důvodem k zamyšlení a třeba k redukci několika kilo. Pakliže ale člověk dosáhne obezity, tak je třeba navštívit lékaře a poradit se s ním,“ doporučil ve Studiu Leonardo chirurg a místopředseda České obezitologické společnosti Martin Fried.
Nabízí se návštěva u obezitologa, který ve spolupráci s nutričními terapeuty, psychology a dalšími stanoví ten nejlepší postup pro konkrétního jedince tak, aby došlo k redukci váhy a snížení pravděpodobnosti, že se k obezitě přidruží další onemocnění jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak.
Prožíváme epidemii obezity, protože obezita je definována jako závažné chronické onemocnění, které významně zkracuje život... Z mnoha statistik víme, že po celém světě je dnes více obézních lidí než podvyživených, což je novinka, protože dříve byla podvýživa v rozvojových zemích výrazná.
Martin Fried
„Jestliže je někdo masivně obézní a rozhodne se, že zhubne, tak je dobrá pravděpodobnost, že se mu to podaří, ale na relativně na krátkou dobu,“ upozornil lékař.
Takový člověk prý často začne znova přibírat. „Celý problém je mimo jiné v tom, že jsme geneticky a hmotnostně nastaveni a tělo se tohoto nastavení snaží dosáhnout. Hubnutím bojujeme proti tomuto nastavení a bez odborné pomoci dlouhodobě není možné váhové snížení udržet.“
Lékař přiznal významný vliv genetiky na obezitu. „Zásadně nesouhlasím s tím, že obézní nemají silnou vůli nebo se vědomě přejídají. Bylo prokázáno, že u více než 50 % obézních genetika hraje významnou roli. Ale je to kombinace faktorů a geny jsou jen jednou z částí tohoto portfolia.“
Energeticky nabité potraviny bývají většinou levnější, než ty zdravé s méně tuky a sacharidy. Víme také, že jsou ti, kteří mohou sníst takřka cokoliv, ale neztloustnou, a to je také genetika.
Martin Fried
„Stejně jako nemáme všichni stejnou barvu očí nebo vlasů, tak bychom se ani neměli snažit být všichni váhově stejní. Variabilita lidí je výhodou, takže navštívit lékaře by měli ti, kteří skutečně trpí onemocněním obezitou.“
Za zaručený tip na zhubnutí považuje Fried snížit energetický příjem potravou a rozumnou fyzickou aktivitu. „Tak minimálně dojde k tomu, že nebudeme nadále přibírat. Získáme také fyzickou zdatnost, která je velmi důležitá.“
Těm vyloženě obézním pomáhá i bariatrická a metabolická chirurgie. „Nesnažíme se jen zredukovat samotnou hmotnost, ale přidáváme i tu metabolickou část, která se zabývá dalšími chorobami jako třeba cukrovka 2. typu, vysoké hodnoty cholesterolu a podobně.“
Chirurgických možností je dnes celá řada. Operace se provádějí laparoskopicky nebo endoskopicky, takže invazivita zákroků se snižuje. Známé jsou například bandáže žaludku nebo jeho plikace, kdy se zahrne žaludek v dovnitř, čímž se zmenší jeho objem a pocit nasycení přijde dříve.
Martin Fried
V operativním řešením obezity převažuje trend nabídnout pacientům co nejméně invazivní zákroky. „Jsou většinou vratné, tedy se z těla neodstraňují zásadní části orgánů nebo se zásadně nemění. To by mělo přispět k tomu, aby lidé více akceptovali možnost chirurgického léčení obezity a metabolických onemocnění.“
„Česko patří mezi pokrokové státy, protože chirurgická léčba obezity i metabolických onemocnění je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, což je výhoda proti ostatním evropským zemím,“ připomněl chirurg Martin Fried.
Související
-
Nechceme pacienta jen „zhubnout“, ale především zbavit...
Komu kilogramy tělesné váhy navíc omezují život zcela zásadně, měl by zvážit, jestli nevyužije některé z metod bariatrické chirurgie. Ta pomáhá lidem nejen s těžkou...
-
Obezitolog prof. Martin Fried o doporučeních dietologů
Jak dietologové nedávno změnili svá letitá výživná doporučení ze 70. a 80. let? Proč nefungoval předpokládaný "hormon" hubnutí? Jak život ve městě ovlivňuje těles...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.