Zemětřesení v Indonésii? Neinformovanost, pozdní varování před tsunami a pomoc v horách až po týdnech, vyjmenovává dobrovolnice Bérešová

Čeští vědci přišli na metodu, která povede k lepšímu zvládání zemětřesení. Dostali na ni evropský patent

• Upravit
• Smazat

Zemětřesení může svojí aktivitou vyvolat buď člověk, nebo je za něj odpovědná příroda sama. Rozpoznat jeho zdroj je přitom velmi důležité nejen pro určení odpovědnosti za případné škody, ale také kvůli včasnému rozpoznání neštěstí, které může vést k preventivním opatřením. Vědci z Akademie věd ČR získali evropský patent na metodu, která umí rozlišit přirozenou a vyvolanou seismicitu. „Dokážete tak rozeznat signály, které naznačují, že by mohlo dojít k většímu otřesu,” vysvětluje v pořadu Magazín Leonardo geolog Josef Stemberk, ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd.

Zemětřesení vyvolalo až šestimetrovou vlnu tsunami. Epicentrum bylo zhruba 80 km severně od města Palu. Počet obětí? Čísla se každý den zvyšují, ale dnes úřady hovoří o víc než 1400 mrtvých.

Moniku Bérešovou, která několik let žila na indonéském ostrově Lombok a spolupracovala i s nevládní organizací DORRA, nikterak nepřekvapuje skutečnost, že trvalo několik dní, než se k lidem v nepřístupných oblastech vůbec dostala nějaká humanitární pomoc. „Nepřekvapilo, protože když jsem na Lomboku zažila zemětřesení já, tak se k lidem vysoko v horách pomoc dostala až po několika týdnech.“ Proč?

Ti lidé nemají nic

Nejpostiženější oblastí byl ostrov Sulawesi, „kde jsem tedy byla jen jednou, ale je to hodně podobné Lomboku, který znám. Je to velmi chudá oblast, kde lidé žijí venku a přístřešky, o které teď přišli, jim slouží jen pro přespání nebo ochranu před deštěm. Tyto přístřešky se ale teď rozpadly doslova na prach.“ Hlavní obživou pak je pro ně rybolov nebo pěstování rýže.  

Indonésie teď ale nezažívá první (ani poslední) zemětřesení s následnou ničivou vlnou tsunami. „My se setkávali s dospělými i dětmi, kteří absolutně netuší, jak se v takovém případě zachovat. Vláda své občany o nebezpečí sice informuje, ale hlavně na internetu a navíc s až půl, tři čtvrtě hodinovým zpožděním. Ale chytrý telefon tam opravdu mají jen ti bohatí,“ vysvětluje Bérešová.

Šamanům věří víc než vládě

Monika Bérešová|foto: Jana Přinosilová,Český rozhlas

Nějaká cvičení nebo příprava evakuace prý ve školách neexistuje. „Indonésané stejně víc věří svým šamanům, léčitelům nebo vlivným členům svého kmene a oficiální vládní zdroje neberou až tak vážně.“ Tito šamani pak ale taky věští nejrůznější konce světa a další katastrofy, takže se prý stává, že pak zničehonic utíkají do hor, od epicenter nějakých zemětřesení z minulosti. „Takže sociální sítě, na kterých se pak často šíří nejrůznější hoaxy, nakonec páchají víc zla než užitku.“ A co média?  

„Sice tam mají média, ale když přijde zemětřesení, vypne se v celé zemi taky elektřina. Takže zapnout televizi, když ji i ti bohatší náhodou mají, vlastně ani není možné. Jediným zdrojem tak jsou mobilní telefony a internet.“ Varování proti tsunami by ale podle oficiálních zdrojů měli lidé odstávat i sms zprávami?

Podmořský „hlas“ tsunami

• Upravit
• Smazat

Vlny na mořské hladině mohou v hlubinách oceánu vyvolat silné, nízkofrekvenční a rychle se šířící zvuky. Vědci je chtějí využít pro včasné odhalení blížících se přírodních katastrof.

Varování proti tsunami? 

Podle Bérešové by to tak být mělo, ale ona osobně nikdy žádnou zprávu na telefon nedostala, přestože měla místní sim kartu. „Velká potíž je v neinformovanosti. A ani když jsem byla na internetu vlastně non-stop, tak se o síle zemětřesení dozvíte s velkým zpožděním. Detekční varovný systém, který má varovat před tsunami, není bohužel tak dobrý, jak by měl. Umí detekovat vlny jen dál od břehu, ale ty, co vzniknou blíž nebo v menší hloubce, hlásí pozdě,“ dodává.

Indonésané pak prý velmi vítají jakoukoli pomoc nejrůznějších nevládních organizací. Sama jela s humanitární pomocí do hor. Tehdy se ale Monika Bérešová prý hodně bála. Proč? To si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Jana Bumby.