Čeští vědci přišli na metodu, která povede k lepšímu zvládání zemětřesení. Dostali na ni evropský patent
Zemětřesení může svojí aktivitou vyvolat buď člověk, nebo je za něj odpovědná příroda sama. Rozpoznat jeho zdroj je přitom velmi důležité nejen pro určení odpovědnosti za případné škody, ale také kvůli včasnému rozpoznání neštěstí, které může vést k preventivním opatřením. Vědci z Akademie věd ČR získali evropský patent na metodu, která umí rozlišit přirozenou a vyvolanou seismicitu. „Dokážete tak rozeznat signály, které naznačují, že by mohlo dojít k většímu otřesu,” vysvětluje v pořadu Magazín Leonardo geolog Josef Stemberk, ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd.
Lidská činnost způsobuje nepatrnou část všech zemětřesení, její role se ale zvětšuje. V Česku způsobuje člověk seismickou činnost nejčastěji hlubinnou těžbou nerostných surovin. „Jde o oblasti jako Ostravsko, Karvinsko, Kladensko nebo Podkrušnohoří. To jsou oblasti, ve kterých dochází i v současnosti k seismickým jevům,” vysvětluje Stemberk.
Když tam zasahujeme a provádíme tam veliké hydraulické změny, tak opravdu dáváme vzniknout zemětřesením, která mohou být ve výsledku srovnatelná s těmi, která nám způsobuje příroda. Josef Stemberk
Zároveň ale zemětřesení mohou probíhat i v oblastech, kde probíhala středověká těžba. „Na Příbramsku nebo Kutnohorsku, kde jsou v podzemí vykutané štoly. Horninové prostředí tam dodnes reaguje na lidskou činnost, čas od času tam tak může dojít k malému, indukovanému zemětřesení,” říká.
Pět kilometrů hluboko
Ve světě se zemí otřásá zejména těžba břidlicových plynů a těžba s hydrotermální energií. „Konstruují se vrty, které sahají mnoho kilometrů hluboko. Pro představu, připravované hydrotermální vrty v Německu jsou vrty hluboké přibližně pět až šest kilometrů,” podotýká host.
Takto hluboko už vznikají přirozená zemětřesení. „Když tam zasahujeme a provádíme tam veliké hydraulické změny, tak opravdu dáváme vzniknout zemětřesením, která mohou být ve výsledku srovnatelná s těmi, která nám způsobuje příroda,” podotýká Stemberk.
Preventivní opatření
Metoda, na které několik let pracovali vědci z Akademie věd, je numerická. „Jde o originální zpracování seismických dat. Zpracováváme to, co nám zachycují takzvané seismografy. Přišlo se na to, že existují určité nuance mezi přirozeným seismickým signálem a tím indukovaným. Metoda byla testována na řadě míst v USA, Velké Británii nebo v Česku. Až se potvrdilo, že ten rozdíl existuje, jsme to přihlásili jako patent,” vypráví host.
Technické nároky metody jsou stejné, jako ty, které se dnes používají na sledování seismicity ve spojitosti s těžbou. Objev umožňuje prevenci při plánování lidského zásahu do naší planety. „Dokážete rozeznat signály, které naznačují, že by mohlo dojít k většímu otřesu. Potom reagujete tak, že třeba utlumíte činnost, necháte to vybít v malých otřesech,” vysvětluje geolog.
Jaký projekt se připravuje v Litoměřicích? Jaká opatření probíhají při stavbě silnic a dálnic? Proč organizace UNESCO zvažuje vyškrtnutí historického centra Vídně ze seznamu kulturního dědictví? Poslechněte si celý Magazín Leonardo ze záznamu.Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
