Zeman zdeformoval parlamentní režim a občas se choval jako car. U Klause se pak averze k EU zvrhla až do obsese, hodnotí politolog Kopeček

Politolog a zástupce vedoucího Katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně pokračuje: „Zeman prostě hledal něco, mezeru, do které by se mohl vklínit. A našel ji velmi dobře. A myslím si, že v tom byl velmi šikovný. Tedy v reprezentaci těch, kteří na české transformaci prodělali, kteří prohráli.“

Zeman využil svou legitimitu přímo volené hlavy státu k tomu, že se občas choval jako car.
Lubomír Kopeček

„Když to řeknu obecněji – šlo mu to moc pěkně i z toho hlediska, že působil autenticky. A teď neřeším otázku, do jaké míry – jak napsal novinář Pavel Šafr – to byla kůže, anebo se to stalo součástí jeho vlastního já. Řekl bych, že se to časem stalo součástí Zemanovy osobnosti,“ uvažuje politolog.

Zeman se názorově blížil Havlovi

Lubomíra Kopečka zaujalo i to, že ještě v letech 1990 a 1991 se Zeman názorově blížil Václavu Havlovi.

Čtěte také

Zeman je politicky – a teď za války i morálně – bankrotář, míní odborník na marketing Michopulos

„Je tam spousta morálky, spousta věcí, jako je třeba odsouzení odsunu Němců v letech 1945, 1946. Dá se tam najít až vlak flagelanský (pozn. red.: z lat. flagellans – bičující) přístup k věci, což se v Havlových textech ze stejného období, ale pak i ze 70. a 80. let, dá najít také.“

„Hledat originál je trochu zbytečné, možná trošku bláhové. Protože on byl vždy celkem schopný eklektik. A druhá věc – Zeman dokázal, a to minimálně ve své politické kariéře, dobře hledat vlnu, která je aktuálně v kurzu a která mu může politicky pomoci,“ doplňuje.

„On je vlastně docela zajímavý úkaz intelektuála, který někde začal, aby došel až tam, kde je dnes.“

Prezidenti Zeman i Klaus

„Vezmeme-li Miloše Zemana po roce 2013 jako českého prezidenta, tak on zdeformoval parlamentní režim, který jsme tu měli. On využil svou legitimitu přímo volené hlavy státu – protože má vlastní mandát, a na to se neustále odvolával – k tomu, že se občas choval jako car. Když to řeknu velmi zjednodušeně,“ odpovídá politolog na otázku, co považuje za nejhorší stránky Zemanova prezidentství.

Čtěte také

Lubomír Kopeček: Hodný zlý a ošklivý

„Jde často o to, jak vyložit některé články Ústavy – a pokud je vyložíte tak, jak to dělal Zeman, to jest: Já rozhoduji, kdo nebude či bude ministr –, což opravdu občas dělal, tak tu máme Miloše Zemana, který tlačí Česko ze Západu na Východ, což považuji za hodně problematické. Máme tu nejen deformaci parlamentního režimu, ale máme tu i Miloše Zemana, který hodně mění české směřování,“ doplňuje.

Politolog ve své knize hodnotí ale i Zemanova předchůdce Václava Klause. „Jeho hlavní averzí po roce 2000 a dále, a to byl předsedou Sněmovny a také stále ještě předsedou ODS, tak hlavně po roce 2003 se jeho hlavní averzí stává Evropská unie. Jako něco, co škodí, co je nebezpečné pro Česko,“ popisuje.

Čtěte také

Jindřich Šídlo: Zeman už nic nezvládne. Stačí počkat

„Podle mě by to nemusel být problém, kdyby se to v průběhu času nezvrhlo až do něčeho, co se dá nazvat slovem obsese. Tím, že Unie je to, co podle Klause působí to hlavní zlo.“

„Dokonce to spojuje i s tím, že EU je i v pozadí současných útoků na Ukrajinu. Když se podíváte na to, co v posledních dnech, týdnech Klaus tvrdí, tak už samozřejmě neobhajuje Putina, to by už v současné atmosféře nemohl, ale říká, že to není válka nebo útok Putina na Ukrajinu, ale že je to výraz frustrace. A že je to Západ, kdo tady funguje jako protistrana vůči Putinovi a Rusku,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.