Amerikanista Klvaňa: Zemanovy výroky o blamáži amerických tajných služeb nechápu. Třeba hraje hru společně s dezinformační taktikou Kremlu

23. únor 2022

„Prezident Miloš Zeman je v tuto chvíli v Bílém domě persona non grata,“ komentuje vysokoškolský pedagog a amerikanista Tomáš Klvaňa prezidentovo prohlášení z minulého týdne, ve kterém označil informace amerických tajných služeb o ruské agresi za blamáž. „Rozhodně to není dobrá vizitka pro českou zahraniční politiku. Protože se tady už od 90. let ustálilo, že něco říká prezident a něco jiného vláda, tak se v tom běžní Američané velmi těžce orientují.“  

„Proto je také vztah mezi Zemanem a jeho velvyslancem Hynkem Kmoníčkem ve Washingtonu opravdu v tuto chvíli velmi špatný. Prezident Kmoníčkovi vyčítá, že se nedostal do Bílého domu, ale výčitky může směřovat čistě sám k sobě. Musí si prostě rozmyslet, co co na veřejnosti říká,“ dodává Klvaňa v Osobnosti Plus.

Blamáž tajných služeb? Možná Zeman hraje hru společně s ruskou propagandou a dezinformační taktikou Kremlu.
Tomáš Klvaňa

„Já ten výrok upřímně řečeno nechápu. Může ho říkat ze dvou důvodů – jednak se snaží podkuřovat proruským náladám v České republice, které jsou v tuto chvíli ovšem velice slabé. Druhý důvod je, že hraje jakousi hru společně s ruskou propagandou a dezinformační taktikou Kremlu. Ale to mi přijde opravdu zvláštní. Zvlášť ve chvíli, kdy mu do konce mandátu nezbývá v podstatě ani rok,“ uvažuje.

Čtěte také

Čtěte také

Český prezident jen před pár dny tvrdil, že Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese víc škody než užitku.

„Tak může to být samozřejmě také neinformovanost člověka, který už nesleduje mezinárodní situaci tak, jak by měl. Možná nemá kognitivní kapacitu, možná nemá ty správné informace. Těžko říci,“ říká amerikanista.

Klvaňa si všímá i zásadní proměny v komunikaci americké administrativy, a to ještě před pondělním krokem Vladimira Putina, který poslal „mírovou vojenskou pomoc na západ Ukrajiny.

Je jasné, že to Putina vyvedlo z míry, protože jeho poslední komunikace byla velmi emotivní.
Tomáš Klvaňa

Prezident Joe Biden totiž průběžně zveřejňoval zjištění tajných služeb. „Myslím, že v tuto chvíli tam Rusové ještě nemají oficiálně svá ,normální vojska‘, takže je docela možné, že to bude pokračovat v jakémsi modu, na který jsme zvyklí z posledních několika let.“

Čtěte také

„Možná, že se to někdy dozvíme – například z pamětí někoho z okruhu Putina nebo od lidí, kteří od něj časem odejdou. Ale jestli je to úspěšná taktika, tak to se měří až výsledky – tedy jestli bude Ukrajina nějak uchráněna od ruského útoku. Je zcela jednoznačné, že to Putina vyvedlo z míry, protože ta jeho poslední komunikace byla opravdu velmi emotivní.“

Invaze na Ukrajinu je pak podle amerikanisty testem akceschopnosti Západu.

„Určitě je to jeden z testů, nebo jeden ze záměrů otestovat jednak rozhodnost amerického prezidenta a jednak NATO. Všimněme si, že něco podobného se nestalo za prezidentování Donalda Trumpa, protože tam bylo zcela zjevné, že si prezident Putin vyhodnotil situaci tak, že Trump je pro něj obrovským plusem – a proto mu nebude ztěžovat situaci nějakými akcemi na ukrajinských hranicích.“

Za Trumpa by se to nestalo?

Donald Trump už prohlásil, že za něj by se něco podobného nikdy nestalo. „A má pravdu,“ komentuje Klvaňa. „Za něj by se to nestalo, protože proč podrývat někoho, kdo sám od sebe podrývá jednotu NATO, tedy prezident Trump?“

Za Trumpa by se to opravdu nestalo. Proč podrývat někoho, kdo už jednotu NATO podrývá?
Tomáš Klvaňa

„Putin není padlý na hlavu. On si to dovede docela dobře spočítat. Myslím si, že ale ten hlavní důvod, proč to teď Putin dělá, je, že se opravdu bojí, že by z Ukrajiny mohla být demokratická země. Vlastně i relativně prosperující země. A jako taková by pak sloužila za příklad demokratické ruské opozici, což by oslabilo jeho pozici v Rusku.“

Čtěte také

Prezident teď může svým postupem proti Putinovi získat ztracenou popularitu Američanů.

„Na druhou stranu si je potřeba uvědomit, že jestli něco prezident Biden opravdu je, tak je to zkušený zahraničně politický harcovník,“ popisuje Klvaňa s tím, že se Biden ve své dřívější kariéře v Senátu zabýval především zahraniční politikou a byl i předsedou zahraničního výboru.

„To znamená, že takové ty zákulisní informace má dobře internalizované a teď se ta jeho zkušenost opravdu projevuje. Kde je poměrně slabý, a vždy byl, to je komunikace, což se projevilo na začátku krize, kdy se pustil do jakéhosi diskurzu a začal komentovat Putinovy možnosti. Tehdy se dopustil několika velmi neobratných výroků.“

„Ale od té doby, a je to už několik týdnů, se, jak se v Česku říká, prezident pochlapil. A to, jak v tuto chvíli krizi řeší, tak to je zdatná a velmi průlomová komunikace a řešení celé krize. Jemu se vlastně podařilo sjednotit NATO a sjednotit Evropskou unii,“ uzavírá  amerikanista Tomáš Klvaňa.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související