Zelení tu nejsou od toho, aby uklízeli Topolánkovi chlív

Jestli tušili, že - a jak- to udělá hned v úvodu sjezdu jejich hlavní host a šéf kabinetu Topolánek, je ovšem otázka.

Viditelně rozčilený předseda vlády se totiž v Teplickém kulturním domě ani tak nedistancoval od svého poslance Moravy, který sedm měsíců pilně úkoloval údajné "detektivy", kteří byli ve skutečnosti najati Jankem Kroupou z TV Nova, ale především od Vladimíra Tlustého, protože ten s Kroupovým týmem spolupracoval vědomě. Premiér ho proto vyzval, aby opustil sněmovnu, protože podle něj kauzu spolu s televizí Nova zinscenoval. K Moravovi, který všeho veřejně lituje, byl Topolánek smířlivější a naznačil, že je spíše obětí, a to jak TV Nova a Tlustého, tak i své vlastní horlivosti.

Topolánkova výzva k jednotě a k "boji proti takovým praktikám" zněla na sjezdu Zelených falešně, protože mnohem příhodnější platformu by pro ni šéf kabinetu nalezl samozřejmě uvnitř své vlastní strany. Z toho, co na sjezdu Zelených řekl, totiž nelze usuzovat nic jiného, než že prosí delegáty, aby svou stranu sjednotili za Martinem Bursíkem, který by tím pádem zůstal se svými ministry ve vládě, aby Topolánek mohl coby předseda vlády začít kydat "Augiášův chlév" ve své vlastní straně. Tedy v ODS. Což ovšem věru není úkol Zelených, byť by Topolánek věnoval poslankyni Zubové kytek hned celou náruč. To za ODS, nejsilnější vládní stranu, neudělá nikdo, ani ten nejvěrnější koaliční partner. Jestli Topolánkova výzva nebyla naopak medvědí službou současným zeleným ministrům a tudíž i jeho vládě, to se teprve ukáže. Topolánek možná jen dodal munici Bursíkovým kritikům uvnitř Zelených, kteří jsou stejně přesvědčeni, že s ODS se Zelení jen kompromitují.

Každopádně se delegáti Zelených teď sešli proto, že si potřebují věci naplno vyříkat. Například se musejí- kromě volby předsedy a jeho zástupců, dohodnout, jestli - a jak- se změní stanovy strany, aby byla odstraněno to, co nynější předseda Bursík nazývá dvojkolejností , kdy vedle užšího vedení strany existuje ještě republiková rada a tyto dva orgány se drží v šachu. To, co budeme ve věcné rovině sledovat o tomto víkendu na sjezdu strany Zelených, není totiž ve stranách s tímto názvem nic neobvyklého ani v evropském měřítku: Sjezdové střety mezi tzv. "fundis" a "realos", tedy mezi fundamentalisty, kterým jde především o čistotu zelené ideologie, a zkušenými harcovníky, kteří v politice sází na kompromisy v koalicích s dalšími politickými stranami, jsou dodnes běžné například i v sousedním Německu. Všude v Evropě, kde se Zelení dostali do vlády, například v Irsku nebo ve Finsku, zaujímají ovšem - podobně jako v Česku- středovou pozici, a to převážně ve spolupráci s pravicí. V Německu sice byli zatím ve vládě jen se sociálními demokraty, ale na zemské a městské úrovni už si to vyzkoušeli v koalicích mnohem pestrobarevnějších.

A tady jsme u hlavního rozdílu mezi Zelenými v Česku a v západní Evropě: v zahraničí sbírali Zelení nejdřív zkušenosti v komunální politice, než se - eventuálně- dostali do centrální vládní koalice. Vyvíjel se tím pádem jak jejich vztah k praktické politice, tak ideologický program. V Německu dokonce tak zásadně, že Zelení nakonec opustili i svůj klíčový požadavek, aby Německo vystoupilo z NATO a vzdali se také jednoznačně pacifistického postoje, a to v souvislosti s válkou v Kosovu. Co si ale v každém případě udrželi, je důraz na trvale udržitelný rozvoj a v této souvislosti i na obnovitelnou energii a především na ochranu klimatu. Ale také například na lidská práva, na sociální soudržnost a na liberální přístup k menšinám. To všechno akcentují i zdejší Zelení. Ve vládní koalici se to jejich ministři snaží prosazovat jak to jde. Zdejší politická scéna by bez nich byla chudší.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .