Zdravotní postižení je v Česku stále něco nevšedního. Žije tu ale milion handicapovaných, zdůrazňuje nevidomá právnička
„Odečítač obrazovky je schopen číst zjednodušeně všechno, co vidíte vizuálně na obrazovce. Je potřeba dodržovat pravidla, která se musí aplikovat už při programování internetové stránky,“ popisuje právnička Nicole Fryčová. Patří mezi občansky aktivní ženy, kterým nestačí status quo. Vede Odbornou skupinu pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb při Vládním výboru pro osoby se zdravotním postižením. (Repríza.)
Pracuje také v Kanceláři ombudsmana a vyplavala si několik medailí, přesto se setkává s předsudky a dehonestací jen proto, že nevidí.
Čtěte také
„Máme zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, který se vztahuje na subjekty státní správy, zatím ale ne na soukromé subjekty. Text je třeba správně naformátovat, problém bývá u fotografií a dalších grafických prvků, kterými se hemží sociální sítě. Je tak dobré používat textový popis, aby lidé s handicapem věděli, co je na grafice zobrazeno,“ vysvětluje Fryčová.
„Bohužel s chybami se setkáváme velmi často, a to i v oblastech, jako jsou žádosti o dávky pro lidi se zdravotním postižením. Je nepříjemné, když člověk sám nemůže vyplnit formulář,“ dodává.
„Využívám možnost vyfotit si text a odečítačem obrazovky si ho nechám přečíst. U cizích jazyků už vám umělá inteligence přečte i rukou psaný text – to je úžasné. Existuje i aplikace, která rozpoznává hodnotu bankovek, to je velký pomocník.“
Bariéry v myšlení
„Nejednu překážku jde velmi snadno odstranit. Také proto často říkám, že nejhoršími bariérami jsou ty mezilidské. Dodatečné odstranění bariér může být mnohonásobně nákladnější, než když s překážkou počítáte od začátku. Handicapovaní často naráží na přezíravost, kdy si lidé myslí, že to za nás někdo udělá,“ popisuje právnička.
Čtěte také
Hlavní bariéry jsou podle Fryčové v nastavení myšlení: „Pro lidi je zdravotní postižení pořád něco nevšedního, ač podle výzkumu Českého statistického úřadu u nás žije víc než milion lidí s handicapem. Je to pořád něco, s čím se denně nesetkáváme. V reklamách nepotkáte člověka se zdravotním postižením, v pohádkách se děti nedozví o tom, že jsou i lidé postižení.“
„O handicapu se mluví jen jako o nějakém obrovském neštěstí, které se někomu přihodilo,“ říká s tím, že proto není celá společnost nastavena na odstraňování bariér.
Jak by se měl podle ní změnit vztah státu a zdravé většiny k lidem postiženým? A jak Nicole Fryčové pomáhá umělá inteligence? Odpovědi nabídne audiozáznam pořadu Hovory Lucie Vopálenské.
Související
-
‚Vnímám světlo a tmu.‘ Pražský půlmaraton zvládl i nevidomý běžec Zmeškal, s časem je spokojený
Ani to, že prakticky nevidí, neodrazuje Ondřeje Zmeškala od toho, aby se aktivně účastil velkých sportovních akcí.
-
Luboš Zajíc, prezident organizace nevidomých: Proč chodí nevidomí neradi do běžného fitcentra?
Patří slovo "vidět" do slovníku lidí se zrakovým postižením? Jak se žije nevidomým v České republice? Vadí jim koloběžky v pražských ulicích?
-
Projekt Nevidomý fanoušek umožňuje vychutnat si fotbalový zápas nebo divadelní představení
Světluška rozjela projekt nazvaný Nevidomý fanoušek. Lidem s těžkým zrakovým handicapem zpřístupňuje zážitky ze sportu a kultury.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka