Zdá se, že za prezidenta Zemana rozhoduje někdo jiný, spekuluje server Balkan Insight

23. září 2020

O Zemanově „čtyřčlenném gangu“ píše server Balkan Insight. Český prezident je podle autora článku hrubý a záludný. Od svého nástupu do funkce v roce 2013 využívá populistických nálad ve společnosti a slabých vlád.

Čtěte také

Taky rád testuje hranice svého prezidentského postu. A v neposlední řadě se vytrvale snaží posilovat vztahy s Čínou a Ruskem nebo podporovat rozbroje v NATO a Evropské unii. V Zemanově „gangu“ pak Balkan Insight vidí moderní verzi takzvaného Gangu čtyř, který kdysi obklopoval Mao Ce-Tunga.

Stejně jako v případě čínského vůdce se i tady zdá, že za Zemana rozhoduje někdo jiný. Dokonce i prezidentovi dlouhodobí spojenci jsou znepokojení. Třeba Marie Benešová (za ANO), které jmenování do funkce ministryně spravedlnosti před časem vyvolalo vlnu protivládních protestů, si postěžovala, že nemá ke svému starému příteli přístup. Když s prezidentem mluvila naposled na poradní schůzce, zdálo se jí, že byl velmi špatně informovaný.

Zeman je svým vlastním pánem 

Balkan Insight dál píše, že se v podobném duchu vyjádřily i nejmenované diplomatické zdroje. Na druhé straně – řada lidí trvá na tom, že Miloš Zeman je svým vlastním pánem. Od svých poradců vyžaduje bezpodmínečnou loajalitu a je velmi nedůvěřivý. Tak či tak, píše server, je evidentní, že se Hrad vyžívá v narušování ústavních zvyklostí a posilování moci prezidenta.

Fakt, že fungování „Zemanova gangu“ je natolik do očí bijící, a to, že se děje na nejvyšší státní úrovni, prý svědčí o populistickém politickém prostředí v zemi. Zdá se, že dřív zákulisní hráči se skrývají čím dál tím méně a už se nebojí pracovat otevřeně. Podle serveru ale „gang“ čeká výzva, kterou bude najít Zemanova nástupce, tedy až mu v roce 2023 skončí jeho druhé a poslední funkční období. Podrobnosti najdete na serveru Balkan Insight.

Covid-19 v Africe?

Afrika se účinně postavila pandemii koronaviru. To by nikoho nemělo překvapit, píše v komentáři The Washingotn Post. Odborníci a analytici předpovídali kontinentu velké problémy, a to s odkazem k vysoké míře korupce a nedostatku zdravotnické infrastruktury. Afrika měla být časovanou bombou. Svět se měl připravit na to, že vlády tamních států budou potřebovat pomoc a záchranu. To se ale zatím nestalo.

Čtěte také

Smrtící koronavirová vlna se ale subsaharské Africe vyhýbá. Podle Washington Postu k tomu přispělo mnoho faktorů.

Zdravotnická infrastruktura řady západoafrických zemí byla na vlnu nákazy připravená po epidemii eboly v letech 2013 až 2016. Libérie začala kvůli covidu-19 prověřovat cestující hned na začátku letošního roku.

Senegal je schopný rychle testovat potenciální nakažené a účinně trasovat jejich kontakty. Rwanda zase dokázala využít kapacity určené pro řešení problematiky AIDS. Testuje a léčí nakažené koronavirem zdarma.

Zdá se, že Západ je vůči africkým úspěchům poněkud slepý, myslí si list. Nastal ale okamžik, ve kterém by se sdělovací prostředky měly vyvarovat zpochybňování schopností Afričanů v tvorbě účinné politiky. Naopak, měli bychom se poučit ze zkušeností, které africké státy a jejich vlády, nasbíraly při epidemiích chorob, jako jsou ebola nebo AIDS, uzavírá americký deník.

Celý přehled tisku najdete v audiozáznamu. Z deníků vybírala Tea Veseláková.

Spustit audio

Související