Jiří Pehe: Kancléř Mynář ignoruje se souhlasem prezidenta pravidla právního státu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kancléř prezidenta České republiky Vratislav Mynář

Počet kontroverzí obklopujících prezidentova kancléře Vratislava Mynáře se dál rozrůstá. Není divu, protože Mynářův šéf, prezident Miloš Zeman, zatím vždy kryl hradnímu kancléři záda.

Mynářovo jméno se pojí s neúspěšnou žádostí o bezpečnostní prověrku, podivně levnou koupí vily v pražských Střešovicích, podezřelými zakázkami v oboře Lány, porušením dotačních podmínek při čerpání dotací pro Mynářův penzion v Osvětimanech, úřady nepovolenou stavbu rybníka využívaného k zasněžování sjezdovky tamtéž, nátlakem na soudce nebo nedávnou zabijačkou v Osvětimanech, při které kancléř porušil pravidla platící během nouzového stavu vyhlášenému kvůli pandemii nového koronaviru.

Nejnovější kauza se týká dopisu, ve kterém čínská ambasáda varovala Českou republiku před cestou nedávno zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan. V médiích se objevily zprávy, že si Mynář tento dopis objednal, nebo na jeho údajně výhrůžném znění s čínskou ambasádou dokonce spolupracoval. Kancléř tvrdí, že to není pravda, a hrozí právními kroky proti Deníku N, který s touto zprávou přišel jako první.

Skutečnost, že Kubera kopii dopisu obdržel během oběda ústavních činitelů na Hradě, nikoliv přímo od ambasády, vysvětluje kancléř tak, že dokument čínská ambasáda doručila na podatelnu Pražského hradu. Dokument Kuberovi prý ani nebyl přímo adresován. Dopis ovšem Hrad odmítá zveřejnit.

Dělba moci

Stejně tak odmítá zveřejnit zápis ze zmíněné schůzky. Hrad nejprve tvrdil, že žádný nebyl pořízen. A když Mynář sám přiznal, že pořízen byl, odmítl jeho zveřejnění s tím, že jde jen o pracovní dokument, a takové se zveřejňují jen v případě silného veřejného zájmu, který prý neexistuje. Podle některých právních expertů ovšem Hrad odmítáním zápis zveřejnit porušuje zákon.

Mynář byl kvůli dopisu i možným podivným okolnostem jeho vzniku pozván na jednání sněmovního výboru pro zahraničí. Po týdnech mlčení pozvání nakonec odmítl ve videu zveřejněném Hradem s tím, že výbor nemá právo, aby si ho „zval na kobereček“, protože spadá výhradně do pravomoci prezidenta, který představuje moc výkonnou, zatímco sněmovna moc zákonodárnou.

I toto vysvětlení kancléře je sporné. Je pravda, že Mynářova pozice vysokého státního úředníka je odvozena od prezidenta, jenže obě komory parlamentu – sněmovna i Senát – mají vůči prezidentovi, i když je přímo volen, významné kontrolní pravomoci.

Svědčí o tom i nedávná ústavní žaloba na Zemana, která úspěšně prošla Senátem, ale nakonec nezískala potřebný počet hlasů ve sněmovně. Senát schvaluje prezidentovy kandidáty na pozice v Ústavním soudu, sněmovna zase hradní rozpočet.

V obecnější rovině prezident a jeho kancelář hrají významnou roli v zahraniční politice státu. Za tu je sice ústavně odpovědná v prvé řadě vláda, ale vůči té má kontrolní pravomoci právě sněmovna. I proto existuje zmíněný sněmovní výbor pro zahraniční politiku. Prezidenta a jeho lidi nelze z tohoto systému ústavních pojistek vyjmout.

Mynář by si měl možná po sedmi letech na Hradě konečně přečíst ústavu. Dozvěděl by se něco o dělbě moci a konkrétně o tom, že sněmovna má vedle zákonodárných pravomocí též pravomoci kontrolní.

Jiří Pehe

Bohužel sněmovna ve svém současném složení, jakož i ve vztahu k prezidentovi slabý premiér, proti Hradu utrženému z řetězu nic nedělají. Když Mynář nedávno požádal rozpočtový výbor sněmovny o navýšení hradního rozpočtu o 18 milionů korun, výbor navzdory Mynářovu pohrdání i začínající ekonomické krizi navýšení schválil. Sněmovna tak opět promeškala příležitost připomenout ústavně neodpovědnému prezidentovi a jeho úředníkům, že u nás existuje dělba moci a že si nemohou dělat, co chtějí.

Autor působí na New York University Prague