Zbavit se korupce v Jihoafrické republice potrvá roky. Euforie z nového prezidenta se vytrácí

3. červen 2018

Více než sto dní po únorovém nástupu jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy do funkce se zdá, že počáteční euforie a naděje na zlepšení situace v Jihoafrické republice se pomalu vytrácí.

Rakouský deník Der Standard se ohlíží za počátečním obdobím nové hlavy státu.

Jak noviny informují, krátce před uplynutím pomyslné stodenní doby hájení Ramaphosa vzkázal, že v budoucnu bude odevzdávat polovinu platu na dobročinné účely.

Nový jihoafrický prezident chce zakročit proti korupci. Sám se ale v politice neváhal obohatit

Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa

Jihoafrická republika má nového prezidenta. Cyril Ramaphosa ve čtvrtek nastoupil do úřadu ani ne čtyřiadvacet hodin po rezignaci Jacoba Zumy, který odešel po týdnech nátlaku kvůli nařčením z korupce. Zvolení Ramaphosy bylo ceremoniální záležitostí, na post nebyli navrženi žádní další kandidáti.

Velké gesto, které působí na publikum. Bohatého bývalého obchodníka ale nijak zvlášť nebolí, hodnotí prezidentovo dobrodiní deník. A dodává, že tímto způsobem se současný jihoafrický prezident chce ještě více odlišit od svého předchůdce Jacoba Zumy. Jak je totiž stále patrnější, Zuma nemilosrdně rozkradl státní kasu.

A protože Ramaphosa ještě ve funkci viceprezidenta strany Africký národní kongres po dobu pěti let tomuto obohacování spíše přihlížel, nebylo si mnoho Jihoafričanů jistých, jestli nový šéf státu bude dělat věci jinak a dostane zloděje za mříže. Lidé se zkrátka obávali, že žoviální Ramaphosa je na podobné kroky příliš měkký.

Ramaphosa překvapuje

Nicméně současný prezident jednal rychle, a ještě jako šéf Afrického národního kongresu donutil odstoupit z postu hlavy státu právě Zumu, kterého ve funkci posléze nahradil. Tehdy se mluvilo o euforii, jež se podobala té z doby prezidentování osvoboditele Nelsona Mandely.

V Jižní Africe přibývá útoků na bílé farmáře. Novela ústavy umožňuje konfiskaci půdy bez náhrady

V Jižní Africe přibývá útoků na bělošské farmáře

Bělošští farmáři v Jihoafrické republice jsou stále častěji terčem brutálních útoků kvůli vlastnictví půdy. Místní policie násilnosti přehlíží, a parlament je dokonce podporuje, píše britský deník Independent.

Ovšem za sto dnů, kdy je Ramaphosa prezidentem, podle Der Standardu za mříže nešel jediný z korupčníků. Někteří z nich se dokonce na svých postech usadili ještě pevněji a jejich moc stále dosahuje takových rozměrů, že je doposud nebylo možné předvést před soud. Taková skutečnost je daná i tím, že pro současného prezidenta v prosincové volbě v rámci Afrického národního kongresu hlasovala jen těsná většina spolustraníků.

Bude-li chtít Cyril Ramaphosa se svou stranou vyhrát volby v příštím roce, je odkázaný na podporu celé organizace. Pokud se Africký národní kongres většinově neshodne, popřípadě se rozdělí do frakcí, pak prezident v partaji ztratí absolutní většinu. V takovém případě by Ramaphosovi nepomohlo ani sebelepší vedení vlády, myslí si rakouský deník.

Na druhou stranu však upozorňuje, že za současných podmínek 65letý státník dosáhl pozoruhodného. Kromě toho, že donutil odstoupit předchůdce Zumu, zbavil se také deseti ministrů, suspendoval kontroverzního šéfa daňové správy, vyměnil dozorčí rady čtyř největších státních podniků nebo po dlouhé době jmenoval policejním ředitelem důvěryhodnou osobu.

Nikdo lepší není

Rovněž hospodářská situace Jihoafrické republiky se pod Ramaphosovým vedením zlepšuje. Agentura Moody’s navzdory očekáváním po dlouhé době zvedla zemi ratingové hodnocení. Prezident proto mluví o svítání, které si užívají také obyvatelé.

Zatímco za Mandely se Jihoafričané považovali za jedničku na černém kontinentu, tento pocit se v době Zumova vládnutí změnil v beznaděj. Současnou situaci země tak lze považovat spíše za slibnou, shrnuje Der Standard. Navíc má zanedlouho v zemi začít pracovat vyšetřovací komise s cílem vymýtit korupci. Podle jejího vedení to bude trvat nejméně dva roky a celá akce bude stát téměř 70 milionů eur.

Zadlužené Africe hrozí velká finanční krize. Na vině je levná ropa i západní investoři

Muhammad Buhari

Třináct let poté, co se země ze skupiny G7 a Rusko dohodly na odpuštění dluhů nejchudším africkým státům, ohrožuje černý kontinent další finanční krize. „Může za to špatné vedení tamních vlád, nepříliš dobré hospodaření s nerostnými surovinami, ale také lačnost západních investorů po ziscích,“ vysvětluje švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Není pouhou výmluvou, když katastrofální situaci, kterou způsobilo Zumovo vládnutí, připíšeme také dějinnému vývoji Jihoafrické republiky, tvrdí rakouský list. Tomu, komu bylo po staletí upíráno právo sebeurčovat vlastní osud, si totiž musel vyvinout oportunistický postoj ke štěstí ve smyslu „beru to, co dostanu“.

Ještě v současnosti mají jihoafričtí černoši po hospodářské stránce méně než bílí obyvatelé země. A to je stav, který Jacob Zuma využíval jako záminku pro korupční jednání.

Pokud chce prezident Ramaphosa situaci skutečně změnit, musí se také vypořádat s velmi kontroverzní pozemkovou reformou. Místo pouze důrazných protestů je pak rovněž na čase, aby se na tvorbě spravedlivého státu začali podílet také bílí obyvatelé země. Nakonec i oni v době Zumovy vlády zažili, jak se země může změnit k horšímu.

Vytvořit z Jihoafrické republiky sociálně udržitelný stát je však výzvou, kterou se samotnému Cyrilu Ramphosovi nepodaří realizovat ani za několik let. Nicméně alespoň začal a není zde nikdo, kdy by byl lepší nositel změny, soudí Der Standard.

autor: rer
Spustit audio

Související