V Jižní Africe přibývá útoků na bílé farmáře. Novela ústavy umožňuje konfiskaci půdy bez náhrady

Jen letos bylo zaznamenáno 90 takových napadení a každých pět dní je nějaký bělošský farmář zavražděn. Neexistují však žádné oficiální údaje, které by prokázaly, že běloši jsou pravděpodobnějšími oběťmi než černoši, a vláda existenci jakéhokoliv takového trendu rezolutně popírá. Podle ní vraždy na farmách souvisí s problémem vysoké kriminality.

Brutalita útoků a rostoucí hněv bělošské komunity však vzbuzují znepokojení. Independent hovořil s ženou, která popsala, jak ji ve vlastním domě znásilnili tři muži, a s mužem, jehož 21letý bratr byl údajně z rasových důvodů zastřelen. Jihoafrický parlament v únoru souhlasil s novelizací ústavy, která má vládě umožnit konfiskovat půdu bez finanční náhrady. Podle bělošské lobbistické skupiny AfriForum to jen ospravedlňuje útoky na farmáře.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa tento týden prohlásil, že jeho vláda nedovolí násilné zabírání půdy bělošských vlastníků, jaké před dvaceti lety vedlo k hospodářskému krachu v Zimbabwe. Pozorovatelé však upozorňují, že jeho strana Africký národní kongres hraje nebezpečnou hru. Chce přetáhnout voliče extrémnější politické strany Bojovníci za hospodářskou svobodu, která považuje přerozdělení půdy za přijatelný způsob nápravy koloniálních křivd.

Gabrieli Stolsovi zabili v říjnu čtyři útočníci na farmě bratra. Vzhledem k tomu, že násilníci při podobných útocích oběť často celé hodiny před vraždou mučí, je Stols nakonec rád, že bratr aspoň zemřel rychle. Podle něj se vetřelci chovají, jako by se bělochům mstili. Šestapadesátiletou Hannetjie Ludikovou zase před pěti měsíci napadli tři ozbrojení muži, sebrali v domě veškeré jídlo a pak ji všichni znásilnili. Dodnes nebyl nikdo zatčen.

@parool #plaasmoorde pic.twitter.com/KeuHEZNFXG

— Lavender #120dB (@ElveTwelve) 17. února 2018

Menšina vlastní většinu

Návrh na novelizaci ústavy a konfiskaci bělošské půdy předložil předseda Bojovníků za hospodářskou svobodu Julius Malema, který je podle Independentu známý nenávistí vůči bělochům a za nenávistné projevy byl i odsouzen. Zabíráním půdy chce prý „bělochům dát lekci“.

V Jižní Africe černoši tvoří zhruba 80 procent obyvatel, něco přes osm procent jsou běloši a necelých devět procent příslušníci etnických skupin, jimž se říká „barevní“. Černoši podle oficiálních údajů vlastní jen jedno a čtvrt procenta zemědělské půdy a běloši přes 23 procent. Zbytek patří soukromým podnikům. Pokud vezmeme v úvahu barvu pleti majitelů těchto firem, vlastní běloši 73 procent půdy.

Mnoho Jihoafričanů se shoduje, že přerozdělení půdy je nezbytné, aby se po období apartheidu zajistila vyváženost společnosti. Bojí se však podněcování ze strany Juliuse Malemy a toho, že černoši vezmou zákon do svých rukou. S nutností přerozdělit půdu souhlasí i Africká křesťansko-demokratická strana, která ale požaduje, aby za ni majitelé dostali odškodnění.

Situace se vyhrotila natolik, že australský ministr vnitra Peter Dutton prohlásil, že jihoafričtí běloši by měli dostat přednostně víza do Austrálie z humanitárních důvodů. Podle něj „potřebují pomoc civilizované země“, protože žijí v „hrůzostrašných podmínkách“. Jihoafrické ministerstvo zahraničí pak Austrálii ujistilo, že bezpečnost bělošských farmářů nebude při přerozdělování půdy ohrožena. Žádné nebezpečí jim prý nehrozí, uzavírá britský Independent.