Závislost průmyslu na dovozu surovin z Číny je větší, než to vypadá. Válka s Tchaj-wanem by ochromila i firmy u nás

Zvýšit soběstačnost průmyslu se rozhodla celá Evropská unie, která v minulých měsících schválila tzv. Akt o kritických surovinách. Nedávná covidová a poté energetická krize totiž ukázaly, jak se závislost evropskému průmyslu nevyplácí. Kvůli pandemii se před víc než dvěma lety zastavila část dopravy z Asie a evropské firmy včetně tuzemské Škody Auto musely snížit výrobu kvůli nedostatku čipů.

Čtěte také

Vztahy s Pekingem i drahé nájmy: Do čela Tchaj-wanu nastupuje dosavadní viceprezident

Po napadení Ukrajiny Ruskem zase kvůli závislosti Evropy na ruském plynu vyletěly vzhůru ceny všech energií, což oslabilo konkurenceschopnost průmyslu v EU. Některé suroviny a polotovary přitom budou potřeba čím dál víc, hlavně kvůli zelené transformaci ekonomiky. Jde třeba o výstavbu nových větrníků, solárních panelů či výrobu baterek pro elektroauta.

Sdružení pro zahraniční investice se proto podle jeho výkonného ředitele Ondřeje Votruby rozhodlo zmapovat, jak je na tom se závislostí na kritických surovinách a materiálech klíčový průmysl v Česku. Konkrétně automotive a strojírenství, které tvoří třetinu veškerého zpracovatelského průmyslu u nás. Studie mapovala základní suroviny a materiály důležité pro podniky z těchto oborů.

„Výsledkem je, že naše závislost na Číně je ještě větší, než jsme čekali, protože Čína figuruje u pěti ze šesti základních surovin vždy v první trojici zemí, pokud jde o jejich těžbu. Kromě toho jsme mapovali i zpracování těchto surovin a tam je Čína u většiny z nich dokonce na prvním místě,“ uvádí v pořadu Peníze a vliv výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba.

Krizové scénáře

Obrovskou závislost průmyslu podle Votruby ilustrují také tři krizové scénáře, které modelují dopad případných válečných konfliktů, obchodních válek nebo další pandemie či přírodní katastrofy ve světě na dodávky klíčových materiálů do Evropy včetně Česka.

Čtěte také

Tchaj-wanská úžina, nebo Jihočínské moře? Příští velký světový konflikt by mohl začít v Indo-Pacifiku

Například kdyby teoreticky Čína napadla Tchaj-wan, který je významným producentem čipů, podle Votruby bude mít problém celosvětový obchod. I proto, že velká část surovin a materiálů se převáží po moři a jedna z nejvytíženějších námořních tras na světě je právě Tchajwanský průliv, přes který proplouvá 85 procent velkých nákladních lodí.

„Co se týká čistě Evropy, tak 40 procent dodávek do Evropy, které jedou na lodích, proplouvá tímto průlivem,“ upozorňuje Votruba.

Na koho nejvíce dopadají ochranářská opatření, která zavedly Spojené státy? Existují možnosti, jak by český průmysl mohl svou soběstačnost zvýšit? Co by pro to vláda měla dělat? Které suroviny by se u nás mohly těžit a proč se ještě netěží? Jak přesvědčit obce, aby neblokovaly strategické projekty na svém území? Poslechněte si audio v úvodu článku.