Tchaj-wanská úžina, nebo Jihočínské moře? Příští velký světový konflikt by mohl začít v Indo-Pacifiku

„Tato část světa by nás měla zajímat zejména z ekonomického a bezpečnostního hlediska, těmi strategicky důležitými a citlivými oblastmi jako jsou Jihočínské moře a Tchaj-wanská úžina proudí značná část světového obchodu včetně toho evropského,“ říká sinolog a zakladatel projektu Sinopsis Martin Hála, který působí na Katedře sinologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Myšlenkový souboj

Indo-Pacifik se rozprostírá od východního pobřeží Afriky až po západní pobřeží Ameriky, zahrnuje západní a střední část Tichého oceánu a Indický oceán.

Čtěte také

Čína je v ekonomické krizi. Útok na Tchaj-wan je tak ještě pravděpodobnější, myslí si francouzský sinolog

Indo-Pacifik ale není jenom geografické označení, ale zejména politický koncept.

„Indo-pacifik je myšlenkový souboj Západu vůči Číně. Ten termín není neutrální. Obecně historická označení Asie, ať už to byl Orient, Dálný východ nebo Asia-Pacific, tak vždycky ty termíny měly nějakou politickou konotaci, a to má i Indo-Pacifik, který určuje myšlenkový souboj Západu proti Číně,“ říká koreanista Lukáš Kubík z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Tchaj-wanská rozbuška

„S ekonomickým pohledem ale souvisí i aspekty bezpečnostní. Je tam několik potenciálních ohnisek napětí, které by mohly přerůst v globální konflikt,“ říká Hála.

Čtěte také

Z Česka se masivně jezdí na Tchaj-wan, tvrdí Zaorálek. Do sousedních zemí jezdíme daleko víc, nesouhlasí Vystrčil

„Bodem zlomu by mohlo být vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu, k tomu ale s největší pravděpodobností nedojde. Na Tchaj-wanu panuje konsenzus, že nezávislost není třeba, protože Tchaj-wan de facto nezávislým státem je. Spouštěčem by ale mohla být celá řada jiných událostí, třeba nějaký nechtěný konflikt,“ říká Hála.

„Vzpomeňme třeba kolizi amerického průzkumného letounu s čínskou stíhačkou z roku 2001 nedaleko Tchaj-wanu. Tehdy mezinárodní situace nebyla tak napjatá, v té současné atmosféře by to ale mohlo mít horší následky,“ dodává Hála.

Opomíjené Jihočínské moře

Tchaj-wanská úžina ale není jediným zdrojem napětí v regionu. Dlouhodobé spory mezi několika státy se vedou i o Jihočínské moře, jeho části si nárokují zejména Čína, Tchaj-wan, Vietnam a Filipíny, část i Malajsie a Brunej.

Čtěte také

Republikánští radikálové chtějí omezit pomoc Ukrajině. Jde přitom i o Tchaj-wan, upozorňuje politolog Babík

Symbolem se stal atol Second Thomas vzdálený zhruba 200 kilometrů od Filipín, který „hlídá“ potápějící se vrak filipínského námořnictva.

„Ta loď je v dost zuboženém stavu a mohla by se samovolně rozpadnout, otázka je, jestli by pak nenastoupilo čínské námořnictvo a nesnažilo se ten atol získat,“ vysvětluje Hála. V Jihočínském moři se nachází nerostné suroviny, zemní plyn a ropa.

Obsazení atolu by ale splnilo i jinou funkci, říká Hála: „Atol je strategicky položený a psychologicky důležitý.“

Oblast aliančních systémů

Indo-Pacifik kromě ekonomického potenciálu charakterizuje zejména souboj o vliv mezi Čínou a Spojenými státy. Podle Martina Hály ze Sinopsisu si tak Spojené státy v oblasti pěstují partnerství.

Čtěte také

Čína vs. Tchaj-wan? Zatím jde o přetahování. Všichni vědí, co by se stalo, kdyby jen jednomu povolily nervy, říká japanolog Sýkora

 „Spojené státy se už od 2. světové války snaží vybudovat v oblasti alianční systémy, v současné době zejména systém, který by mohl čelit případně krizi v souvislosti s čínským útokem na Tchaj-wan.“

„Hlavním americkým spojencem je Japonsko, ale Washington má celou řadu dalších spojenců: například Jižní Koreu, Filipíny, formují se tam ale i další alianční uskupení, například AUKUS spojující Austrálii, Spojené státy a Velkou Británii,“ vysvětluje Hála.

Spojené státy měly v oblasti dlouhou dobu převahu, a to zejména co se týče námořnictva. Pokud by v oblasti nějaký konflikt začal, tak by tuto převahu zřejmě potvrdily, alespoň v Tichém oceánu. Rozložení sil se ale podle Hály v posledních letech mění.

„V Jihočínském moři nebo v Tchaj-wanské úžině ta rovnováha sil tak jednoznačná není, protože čínská armáda mohutně modernizovala svůj arzenál, a kdyby došlo k nějakému izolovanému konfliktu, tak není jasné, jak by to dopadlo, ale zřejmě by přerostl do mnohem globálnějšího střetnutí.“

Co je to Indo-Pacifik, jaký nabízí potenciál a jaké oblasti napětí se v něm nacházejí, hledá Marcel Faltys v pořadu Za obzorem.