Z Česka se masivně jezdí na Tchaj-wan, tvrdí Zaorálek. Do sousedních zemí jezdíme daleko víc, nesouhlasí Vystrčil

„Člověk si klade otázku, jaký cíl tyto diplomatické a v Evropě výjimečné cesty mají. Nemyslím si, že je jasně formulováno, čeho na Tchaj-wanu chceme dosáhnout,“ uvádí v Pro a proti bývalý ministr zahraničí za ČSSD a předseda Masarykovy demokratické akademie Lubomír Zaorálek.

Čtěte také

Fischer: Vstřícná politika vůči Číně ovoce nepřinesla. Situace se obrátila tak, že Škoda Auto zvažuje odchod z čínského trhu

Občanský demokrat a předseda Senátu Miloš Vystrčil je přesvědčen, že součástí parlamentní diplomacie jsou i návštěvy Tchaj-wanu. „Pro Českou republiku je to výhodné jak z hlediska posilování autority země, která podporuje jiné demokracie a lidskoprávní problematiku, tak z hlediska hospodářského a vědeckovýzkumného.“

„Pokud chceme dělat hodnotovou zahraniční politiku a jde nám o principy, můžeme se angažovat v Polsku, kde je v sázce nezávislost soudů a tak i demokratický systém. Nebo v Izraeli, což je náš strategický partner, kde je také ohrožena nezávislost soudů,“ navrhuje bývalý politik.

Stran našeho exportu je Tchaj-wan na 50. místě. A nenašli byste zemi, která by s ním měla tak rozvinuté vztahy jako my.
Lubomír Zaorálek

Podle Vystrčila konkrétně jeho návštěva Tchaj-wanu před 2,5 lety nejspíš pomohla při pozdějších jednáních v USA. „To, jestli dostanete zbraňové systémy o tři měsíce dříve nebo zda je vůbec dostanete, závisí na spoustě věcí a nevíte, jak by to bylo, kdybyste na Tchaj-wanu nebyli.“

Lubomír Zaorálek|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

„Nastartoval se projekt za 33 milionů dolarů, který má horizont pěti let. Budeme spolupracovat v oblasti vědeckovýzkumné, která se týká čipů. Dále v oblasti studentské a vědecké výměny, ochrany podnikatelských řetězců a v oblasti možnosti prosazování českých výrobků nejen v Indopacifiku,“ popisuje jen některé výsledky tchaj-wanských vztahů předseda.

Tchaj-wan vyrábí 80 procent světových čipů a jestli je chceme mít bez závislosti na Číně, měli bychom mít kontakty i s jinými zeměmi.
Miloš Vystrčil

Tchaj-wan není důležitý, oponuje Zaorálek. „Stran našeho exportu je na 50. místě, podobně jako Thajsko. Je to ostrov velikosti Moravy a Jihlavského kraje. A nenašli byste zemi, která by s ním měla tak rozvinuté vztahy jako my.“

Předseda Senátu ČR Miloš Vystrčil (ODS)|foto:Michal Růžička, MAFRA / Profimedia

„S Markétou Pekarovou Adamovou jsem byli společně v Bruselu, na Slovensku, v Rakousku a tak bych mohl pokračovat. Že bychom jezdili jen na Tchaj-wan, je úplný nesmysl. Naše evropské sousedy navštěvujeme mnohem častěji a pokud někdo říká něco jiného, neříká pravdu. Zdůrazňuji, že se jedná o parlamentní diplomacii,“ dodává Vystrčil.

Zaorálek kritizuje také nesladěnost diplomacie parlamentní s postoji prezidenta. „Když se tak masivně jezdí na Tchaj-wan, že to nemá obdobu, tak je potřeba se domluvit, co tam budete říkat, co tam bude říkat prezident. Musí se setkávat ústavní činitelé a dohodnout se, proč tam jezdíme.“

Čtěte také

Pekarová Adamová: Pavel svými kroky už nyní ukazuje, že bude mandát vykonávat úplně jinak než Zeman

„Chci, aby pan Zaorálek písemně dokladoval čísly, jestli se ve Sněmovně jezdí na Tchaj-wan častěji než do jiných zemí a kdo to platí. Já mohu doložit, že tyto cesty jsou mnohem méně časté než cesty do našich sousedních zemí v rámci Evropské unie,“ žádá občanský demokrat.

Na návštěvu Číny se prý chystá francouzský prezident Macron. „Byl tam kancléř Scholz, pojede tam předsedkyně Evropské komise. Takže zatímco evropské země masivně jezdí do Číny, my masivně jezdíme pouze na Tchaj-wan,“ vytýká české diplomacii Lubomír Zaorálek.

„Jezdí se jen v rámci parlamentní diplomacie, na rozdíl od Německa tam nebyl žádný náš vládní představitel. Chováme se vyváženě a trvám i na tom, že nejde jen o lidskoprávní témata, ale je to výhodné po stránce nejen hospodářské. Tchaj-wan vyrábí 80 procent světových čipů a jestli je chceme mít bez závislosti na Číně, měli bychom mít kontakty i s jinými zeměmi,“ shrnuje Miloš Vystrčil.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.