Vztahy s Pekingem i drahé nájmy: Do čela Tchaj-wanu nastupuje dosavadní viceprezident
Do vedení Tchaj-wanu nastupuje nový prezident. Podle Pekingu potížista a separatista. Už třetí období v řadě prezidentské křeslo na Tchaj-wanu uhájil kandidát strany, která vyznává spíš chladnější vztahy s pevninskou Čínou. A ta před prezidentskou inaugurací opět směrem k ostrovu, na který stále vznáší nárok, vyslala své stíhačky.
Na průlety čínských vojenských letadel jsou Tchajwanci poměrně zvyklí. Možnost rozsáhlého ozbrojeného konfliktu si ale podle asijské zpravodajky serveru Aktuálně.cz Jany Václavíkové většina Tchajwanců nepřipouští: „Spíš se mluví o blokádě, kterou by mohla pevninská Čína začít a znemožnit ostrovu komunikaci s okolím nebo dovoz jídla.“
Čtěte také
Přestože vztahy s pevninskou Čínou, USA a dalšími zeměmi zůstávají na Tchaj-wanu zásadním tématem. Mladí Tchajwanci doufají, že nově zvolení politici budou v následujícím čtyřletém období dávat větší důraz i na vnitřní problémy.
Podle asijské zpravodajky serveru Aktuálně.cz Jany Václavíkové lidé často poukazují na drahé nájmy, pomalu rostoucí platy nebo taky nedůvěru vůči lékařům. „Problém je taky, že neroste porodnost, protože výchova dětí je hodně drahá. Takže doufají, že dostanou nějaké příspěvky na školné nebo doučování, protože to je tady docela časté,“ vysvětluje Václavíková.
Podle učitelky občanské výchovy Ilen Chuan by politici měli taky řešit dezinformace, které pocházejí právě i z pevninské Číny. A záleží jí i na právech zahraničních pracovníků. „Tchaj-wan je velmi dobrý v rybolovu a máme mnoho rybářských lodí, které pracují po celém světě,“ popisuje Chuan. „Ale hodně zahraničních pracovníků například z jihovýchodní Asie na nich nepracuje v dobrém prostředí. Někdy nedostávají ani dobře zaplaceno. Někteří šéfové pracovníky dokonce šikanují.“ Vláda zatím ale toto téma podle Chuan spíše přehlížela.
Slunečnicová revoluce
Novým tchajwanským prezidentem byl v lednu zvolený dosavadní viceprezident William Laj. Kandidoval společně s tchajwanskou velvyslankyní v USA Siao Pi-kchim. Jako zvolená viceprezidentka už před inaugurací navštívila i Prahu a setkala se s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).
S prezidentským palácem se loučí Cchaj Jing-wen, která zemi vedla posledních osm let. Tchajwanci si ji zvolili po Slunečnicové revoluci před deseti lety. Převážně studenti a mladí lidé několik dnů okupovali parlament, aby zabránili schválení obchodní dohody s Pekingem. Tchaj-wan by totiž podle nich postavila do nevýhodné pozice.
Čtěte také
Vláda sice ustoupila. Pro tehdejší vládnoucí stranu Kuomintang, která je zastáncem bližšího propojení s pevninskou Čínou, to ale znamenalo odliv voličů. A její konkurent Demokratická pokroková strana od té doby vyhrála troje prezidentské volby, včetně těch posledních v lednu.
Na parlamentní scéně ale volby ukázaly rozdílný vývoj. V parlamentu po nich totiž posílil právě Kuomintang na úkor Demokratické pokrokové strany. Obě zavedené strany teď mají zhruba stejný počet mandátů okolo 50.
A do voleb promluvil i poměrně nový konkurent Tchajwanská lidová strana. Podařilo se jí oslovit hlavně mladé Tchajwance a počet křesel v parlamentu zvýšila z pěti na osm. A právě tito zákonodárci můžou držet klíče k návrhům, pro které se nakonec podaří získat většinu hlasů. Tchaj-wan tak dost možná čeká zajímavé zákonodárné období.
Více si poslechněte v epizodě pořadu Za obzorem.
Související
-
Republikánský senátor: Pokud dáte Putinovi Ukrajinu, nezastaví se. A jde i o Tchaj-wan, Čína nespí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že odrazí očekávanou ruskou ofenzivu jen když americké zbraně dorazí rychle, všímá si americký The Washington Post.
-
Tchajwanské volby jsou pro Čínu malou útěchou. Sjednocení ale Tchajwanci odmítají, popisuje sinolog
„Podle průzkumů přes 90 procent Tchajwanců dává přednost současnému stavu. Cítí se být buďto pouze Tchajwanci, anebo Tchajwanci především a na druhém místě Číňany.“
-
Čína je v ekonomické krizi. Útok na Tchaj-wan je tak ještě pravděpodobnější, myslí si sinolog
Renomovaný francouzský sinolog Emmanuel Lincot říká, že způsob, jakým Čína zachází se zahraničními investory, se nápadně podobá zvykům v Rusku a předválečném Japonsku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.