Zaútočí Izrael na Írán?

15. září 2009

Prezident Barack Obama je v úřadu osm měsíců, ale jeho strategie přímého diplomatického jednání s Íránem o jeho jaderném programu zatím žádné ovoce nepřinesla. Írán jeho nabídku k dialogu přijal teprve minulý týden, těsně před vypršením lhůty, kterou mu Obama dal, a navíc je ochoten jednat o všem možném, jen ne o svém jaderném programu.

Obamovi a jeho poradcům už sice konečně začíná docházet, že jejich vstřícnost nikam nevede, a hrozí přísnými sankcemi, ale i kdyby se pro ně nakonec rozhodli, stejně z nich nic nebude, protože je nepodpoří Rusko a Čína.

Írán se Obamy nebojí a dobře ví, že žádné nebezpečí mu nehrozí ani z Evropy - všichni s ním chtějí jednat i po zfalšovaných volbách, brutálním potlačení protestů, inscenovaných procesech s disidenty a jmenování hledaného teroristy Ahmada Vahídího ministrem obrany. Teherán nebere vážně ani Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, jejíž naštěstí odcházející generální tajemník Muhammad Baradej považuje hrozbu jaderného Íránu za "přehnanou". Veškeré počínání Teheránu je od samého počátku jen hra s jediným cílem - získat co nejvíc času na výrobu atomové bomby. Zatím mu všechno vychází přesně podle plánu a Obamova trpělivost mu umožnila obrovský skok kupředu.

Washingtonský Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost vydal tento měsíc dobře podloženou zprávu, jejímž spoluautorem je bývalý zbrojní inspektor OSN David Albright. Podle ní Írán nashromáždil tolik nízkoobohaceného uranu, že dokáže vyrobit dvě atomové bomby už v únoru příštího roku. Írán také zdvojnásobil počet odstředivek na zhruba 6.000, začal vyrábět vlastní jaderné palivové tyče a udělal značný pokrok ve vývoji balistických raket, které mohou nést jadernou hlavici.

Závažnost situace si uvědomuje především Izrael, který se cítí jaderným Íránem nejvíc ohrožen. Jeho zpravodajské služby vědí, že íránský jaderný program je v tak pokročilém stadiu, že už potřebuje pouze čas. Izrael se obává, že svět nakonec Íránu povolí obohacování uranu k mírovým účelům a ten bude ve výrobě jaderné zbraně pokračovat tajně. Další obavou je, že Západ odloží konečné rozhodnutí o výsledcích jednání až na konec roku, kdy už bude na zastavení jaderného programu zřejmě pozdě.

Izrael ví, že dialog nikam nepovede. Vláda Binjamina Netanjahua je verbálně zdrženlivější a nehrozí Íránu útokem jako kabinet Ehuda Olmerta. O to intenzivněji podniká přípravy k vojenskému úderu a podle analytiků je už země připravena. Izraelská armáda se za dvouletého působení náčelníka hlavního štábu Gabiho Aškenaziho výrazně zmodernizovala a vyzbrojila a experti se shodují, že izraelské letectvo je schopné zasadit íránským jaderným továrnám zásadní úder navzdory obvykle uváděným protiargumentům, jako je roztroušenost jaderných zařízení, velká vzdálenost Íránu od Izraele, obtíže s přelety nebo očekávaná odveta. Cílem není továrny zlikvidovat, ale zpomalit program o několik let. Přesně to se povedlo i v roce 1981 s jaderným reaktorem v iráckém Osiraku, který už nikdy nebyl obnoven.

Izrael však k útoku potřebuje buď tichý souhlas Američanů, nebo alespoň aby dívali jinam, až budou letouny přelétat na Irákem. Tento příslib však zatím nemá a situaci komplikuje i všeobecně známý fakt, že Obama a Netanjahu si nepadli do oka.

Izrael očekává nejen odvetný úder Íránu, ale také útoky jeho spojenců zásobovaných íránskými zbraněmi, tedy libanonského Hizballáhu ze severu a palestinského Hamasu z jihu. I když je schopen oba nepřátele zvládnout, budou nějaký čas zasypávat skoro celou zemi raketami. I z tohoto důvodu se Netanjahu ze všech sil snaží co nejdřív provést s Hamasem výměnu palestinských vězňů za uneseného desátníka Gilada Šalita. K egyptským prostředníkům se nově připojila i zkušená německá rozvědka, která před rokem vyjednala navrácení ostatků dvou izraelských vojáků s Hizballáhem. Hizballáh je na útok proti Izraeli dobře připraven - navzdory přítomnosti jednotek OSN, které dohlížejí na dodržování příměří, se mu podařilo u izraelských hranic rozmístit na 40.000 raket. Občas nějaká do Izraele i přiletí jako v pátek dvě kaťuše k Nahariji.

O pravděpodobnosti izraelského útoku píšou v poslední době stále častěji i americká média. Jisté jsou však zatím jen dvě věci - že Obama letouny do Íránu nepošle a že Izrael se bude muset rozhodnout velmi brzy. Zatím všechno nasvědčuje tomu, že Netanjahu splní, co řekl Obamovi už v dubnu: Jestli Íránu v získání jaderných zbraní nezabrání Amerika, udělá to Izrael.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: gzb
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.