Zátah na novináře v Bělorusku: Lukašenko ničí poslední nezávislá média

02239049.jpeg
02239049.jpeg

Běloruská novinářka Taccjana Karavjankovová pobývala na své chatě nedaleko Minsku, když do objektu minulý týden vtrhli policisté a ženu zadrželi a odvezli na výslech. Podobný osud čekal v úterý 7. srpna čtyři další běloruské novinářky.

V následujících dnech skončilo v celách celkem šestnáct běloruských žurnalistů, někteří z nich se už mezitím dostali na svobodu. Úřady jejich zadržení zdůvodnily podezřením z neoprávněného přístupu do zpravodajské databáze státní agentury BelTA. Každopádně klesající svoboda tisku v Bělorusku vyvolává obavy také v zahraničí, píše server stanice Rádio svobodná Evropa – Rádio Svoboda.

Útok na zbytek svobody slova

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podle analytiků zahájil bezostyšnou kampaň proti zbývajícím svobodným redakcím v zemi. Parlamentem v dubnu prošel zákon o médiích, který možnost působení novinářů výrazně omezuje.

Většina žurnalistů zadržených minulý týden pracuje pro dvě nezávislá média – buďto pro populární internetový zpravodajský server Tut.by nebo pro zpravodajskou agenturu BelaPAN. Policisté nakrátko zajistili také zpravodaje německé stanice Deutsche Welle Pauljuka Bykovského. 

Až dva roky vězení  

Vyšetřovatelé prohledali minské kanceláře serveru Tut.by a agentury BelaPAN a zabavili počítače. „To je něco nového a velmi nebezpečného,“ varuje Andrej Dynko, šéfredaktor zpravodajského serveru Naša Niva. Vše, co se v Bělorusku poslední dobou děje, vnímá jako proces „ázerbájdžánizace“. „Vláda se postupně snaží omezovat svobodu tisku,“ dodává Dynko.

Bezpečnostní orgány tvrdí, že zadržení novináři se nelegálně přihlašovali do databáze státní agentury BelTA za využití údajů jiných předplatitelů. Ti mohou exkluzivně přistupovat ke zpravodajství ještě dříve, než ho BelTA po patnácti minutách zveřejňuje na svém webu. Za obvinění hrozí až dva roky vězení.

Od slov k činům

Podle předsedy Běloruského svazu novinářů Andreje Bastunece jde spíše o konkurenční spor než o trestnou činnost. Na nedostatky v obvinění poukazuje i právnička Jelena Tonkačevová, jež se stejně jako mnozí další experti domnívá, že obvinění jsou především zástěrkou pro cílený zátah na nezávislé mediální domy. 

Svobodná Evropa konstatuje, že nezávislý žurnalismus je v Bělorusku dlouhodobě nebezpečným podnikem. Situace se ale výrazně zhoršila v dubnu přijetím nové mediální legislativy. Podle šéfa novinářské asociace Bastunece byl tlak na nezávislá média vždy velký, přesto si server Tut.by dříve mohl připadat relativně svobodný. To se teď mění. „Minulý týden se ukázalo, že vláda přechází od výhružek k činům,“ říká Andrej Bastunec.

Počet perzekvovaných roste 

Měsíc po schválení zákona byl běloruský novinář Dzmitryj Halko odsouzen ke čtyřem letům nucených prací za údajné napadení dvou policistů. Sám Halko tvrdí, že trest souvisí s jeho kritickými články o prezidentu Lukašenkovi a jeho vládě. Výhružky smrtí pak dostala v Polsku žijící běloruská novinářka Natalja Radzinová, šéfredaktorka nezávislého serveru Charta 97.

Podle Výboru na ochranu novinářů (CPJ) v Bělorusku v posledních měsících roste počet perzekvovaných žurnalistů. Reportéři bez hranic (RSF) zase uvádějí, že asi padesátku novinářů úřady ve stejném období pokutovaly. Ve svém tradičním indexu svobody médií organizace zařadila Bělorusko za rok 2017 na 155. místo z celkem 180 sledovaných zemí, všímá si Rádio Svobodná Evropa.



Spustit audio

Související