Západní zbraně eskalují konflikt, říká Koten z SPD. Výhrůžky patří k hybridní válce, oponuje Žáček z ODS
Ukrajinci podle dostupných zpráv využili souhlasu západních zemí s použitím jimi dodaných zbraní na útoky na ruském území. Především Spojené státy a Německo dlouho váhaly takový souhlas dát, navzdory argumentům, že napadený stát má právo se bránit i těmito prostředky. Důvodem k opatrnosti byla především obava z ruské reakce.
„Vidíme, co způsobují politické limity z obav, jak by se k tomu stavělo Rusko: kolabuje ukrajinská kritická infrastruktura, dopadají rakety a bomby na civilní cíle,“ říká předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). „Zabránit tomu můžeme jedině tím, že posílíme možnosti ukrajinské reakce zasahovat vojenské cíle, ze kterých Rusko útočí na Ukrajinu.“
Čtěte také
Naopak proti vojenské pomoci Ukrajině se dlouhodobě staví SPD, která nesouhlasí ani se svolením užívat zbraně na ruském území.
„Jedná se o další eskalaci napětí v oblasti. A dá se říci, že i američtí senátoři to vidí velmi podobně jako my,“ srovnává poslanec Radek Koten. „Jakékoliv posouvání červených linií vnímám se strachem.“
Situace podle něj připomíná napětí za karibské krize a nedá se vyloučit, že vyvrcholí jaderným konfliktem. Podle Žáčka jsou ale ruské výhružky součástí informační války a reálné riziko nehrozí.
Dráždění nepřítele
„Rusko a Putin velmi dobře reaguje jenom na sílu. Velmi dobře si uvědomuje, jak by mohly reagovat ostatní státy, které mají jaderné zbraně k dispozici. Proto by nepoužil ani taktické jaderné zbraně,“ domnívá se Žáček.
Obrana strategických cílů, jako jsou letiště nebo rafinerie, je podle něj legitimní i z hlediska mezinárodního práva, proto je naší povinností poskytnout k ní Ukrajině nástroje.
„Musíme použít maximum prostředků, které nebudou na úrovni konfliktu, protože zapojit se do toho nikdo nechce. A nezapojí se, pokud Rusko nezaútočí. Nicméně musíme umožnit Ukrajině se efektivně bránit,“ apeluje Žáček.
Čtěte také
Dodávky zbraní ovšem kritici vnímají jako dráždění nepřítele.
„Jsme v NATO, takže v případě, že se tam dodají nějaké sofistikované zbraňové systémy, ruská strana to může vnímat tak, že technologie NATO je použita na území Ruska. To mě na tom děsí,“ varuje Koten a vyzývá k mírovému řešení. „Je potřeba ukončit zabíjení a jednat o míru. Konflikt zamrzl, trvá to poměrně dlouho a vítězství se neočekává.“
Jako rizikovou vnímá i míru zapojení Česka do pomoci, která nás v ruských očích staví do pozice nepřátelského státu.
„Česká republika je lídrem všeho – jsme lídrem sankcí, dodávek zbraní, munice, zbraňových systémů –, a není tedy vnímána jako nezávislý nezávislý stát,“ konstatuje Koten. „I z toho důvodu, že naše zbrojní zásoby jsou na nejnižší úrovni za posledních několik let, mi to nepřipadá rozumné.“
Válečné reparace
Podle Žáčka je pomoc Ukrajině nejen v zájmu České republiky, ale i dalších zemí, které se do ní zapojují. Navíc upozorňuje, že jakákoliv dodávka zbraní vychází z bilaterálních smluv mezi Ukrajinou a daným státem, aniž by do ní byla zapojena Severoatlantická aliance.
„NATO žádné technologie nemá. Mají je jednotlivé členské státy, které si je zaplatí ze svých daní,“ uvádí na pravou míru Žáček. „Aby Rusko neokupovalo Ukrajinu, nezměnilo poměr sil, a tím nepřiblížilo možnost horkého konfliktu i vůči Evropě nebo vůči vůči NATO, je nutné Ukrajinu podporovat,“ opakuje.
Čtěte také
Obavy z odvety posilují i ruští představitelé, například náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který varoval, že Spojené státy jsou blízko fatálnímu přehmatu ve svých pokusech o řešení konfliktu na Ukrajině. Místo dodávek zbraní proto SPD trvá na iniciaci mírových rozhovorů.
„Důležitý je začátek jednání,“ předpokládá Koten. „Nevím, jak by to mělo vypadat, ale nabídky jsou ze strany Ruska, dokonce i náš prezident Petr Pavel tuto možnost nově připustil. Takže myslím si, že čím dříve se s tím začne, tím lépe. A iniciativy se můžeme chopit i my jako Česká republika.“
Naopak podle Žáčka je taková situace nepředstavitelná už z toho důvodu, že podle mezinárodního práva je Rusko agresor a kromě uznání odpovědnosti by muselo platit vysoké reparace. To ovšem není v souladu s jeho současnými výbojnými tendencemi.
Více podrobností o dodávkách zbraní na Ukrajinu, pravděpodobnosti ruské odvety nebo možných scénářích mírových jednání si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Jan Bumba.
Související
-
Petráš: Rusko nemá sílu zaútočit na členskou zemi NATO, může ale provokovat a testovat soudržnost
Spojené státy a Německo po mnoha měsících váhání změnily názor a souhlasí s tím, aby Ukrajinci použili jejich zbraně i k útokům na cíle ležící na ruském území.
-
Marek Hudema: Jak daleko jsme od jaderné války?
Jak daleko jsme od jaderné války? Nevíme, odhady se pohybují mezi velkým nebezpečím vypuknutí nukleárního konfliktu a tím, že se nic neděje. Ono se ale bohužel děje.
-
Ukrajina vyzvala Peking k účasti na mírové konferenci. Jednání ale nesplňuje čínská očekávání
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Andrij Sybiha při své středeční návštěvě Pekingu vyzval Čínu, aby se zúčastnila mírové konference ve Švýcarsku plánované na polovinu června.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.