Západ by neměl podceňovat čínskou propagandistickou mašinerii

Pokud jde o válku na Ukrajině, čínské vedení doposud vedlo poněkud nejasnou politiku. Peking ruskou agresi vůči sousední zemi neodsoudil, současně ale zdůraznil podporu teritoriální integrity Ukrajiny.

Čtěte také

Rusko bez elit se stane ekonomickým a surovinovým apendixem Číny, předpovídá historik Petr Hlaváček

Čína také kritizuje podporovatele protiruských sankcí, protože z jejího pohledu narušují mezinárodní ekonomický řád. Zároveň se ale vyhýbá přímé podpoře Ruska.

Ruský prezident Vladimir Putin musí mít vůči svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi vysokou míru důvěry, uvažuje autor. Jinak totiž nelze vysvětlit, proč je velká část ozbrojených sil Ruské federace zapojená ve válce, která neohrožuje ruskou bezpečnost.

Číny se Rusové nebojí

Rusové se navíc pustili do boje v době, kdy se v Číně začalo debatovat o revizi takzvaných Nerovných smluv z let 1842 až 1915. Na jejich základě kdysi Čína musela postoupit část svého území mimo jiné také Rusku.

I přesto se ale podle Jägera zdá, že se Rusko svého souseda na Dálném východě neobává. Za svého nepřítele považuje podle slov svého ministra zahraničí Sergeje Lavrova agresivní a militantní Evropskou unii. Právě v tomto svém pohledu se Rusko a Čína stále více sbližují.

Evropská unie, stejně jako Severoatlantická aliance totiž v očích Moskvy podporují fašistický režim v Kyjevě.

Je nutné podotknout, že pojmy nacisté a fašisté mají v Rusku záměrně vyvolávat vzpomínku na nacistické Německo. Druhá světová válka je tak tímto způsobem zneužívána pro propagandistické účely a podporu války na Ukrajině, upozorňuje Jäger v magazínu Focus.

Čtěte také

Ekonom Švejnar: Čína a Indie stojí o ruské zdroje, ale tak, aby si nezavřely cestu na světové trhy

Ruská propaganda hlásá, že Rusové kdysi zvítězili nad německými nacisty. Teď Kreml dokola opakuje, že vítězství nad fašisty ukrajinskými je na spadnutí.

Termín fašismus nicméně během uplynulých týdnů změnil svůj význam, protože Moskva nově považuje za nacistický postoj vše protiruské. Navíc to, co je protiruské, prezident Putin definuje, jak se mu zlíbí.

V Číně se tento motiv doposud příliš neartikuloval. Jako důvod války na Ukrajině se uvádělo spíš rozšiřování NATO coby důkaz imperialistické politiky Spojených států, proti které se Rusko musí bránit.

Washington se z pohledu Pekingu pokoušel zabránit rozmachu Číny a Ruska, které podle svých vůdců provozují oprávněnější a efektivnější druhy demokracie.

Nepřítelem Číňanů je NATO

Spojené státy podle Číny kazí mezinárodní vztahy kvůli své touze po moci. Tento pohled vysvětluje, proč se Čína příliš neohlíží do Evropy, kde se Rusko snaží bojovat proti expanzi Severoatlantické aliance. Místo toho svůj pohled upírá do pacifického prostoru, o který podle Pekingu NATO také usiluje.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Putin sází na Čínu. Dobře mu tak!

Čína nejspíš považuje spolupráci Západu s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Indií za snahu zabránit jejímu vzestupu.

Jakákoli podpora nezávislosti Tchaj-wanu v očích čínského vedení nebere v úvahu historii a postavení Číny. Teď se zdá, že se v tomto kontextu čím dál silněji nese také čínské vyprávění o válce na Ukrajině.

Například v čínském deníku Global Times, který kontroluje komunistická strana, vyšel článek pojednávající o nacistech v Evropě. Jeho titulek s názvem

Neonacismus otravuje Ukrajinu a Evropu se souhlasem USA a Západu mluví podle autora komentáře za vše. V článku se píše, že se neonacismus šíří pod maskou ochrany takzvané svobody, demokracie a lidských práv v celé východní Evropě, což silně podporují Spojené státy.

Ukrajina: Neonacismus a nadvláda bílých

Čínský deník definuje tento neonacismus jako snahu o nadvládu bílé rasy, rasismu a násilí. Na Ukrajině prý dochází k výpadkům proti gayům, židům, etnickým Rusům a dalším „nečistým“ obyvatelům.

Důvodem negativního trendu má být očima čínského listu to, že západní Evropa vysává potenciál hospodářského rozvoje východoevropských států tím, že přetahuje tamní vzdělané pracovníky. Země na východě Evropy pak zaostávají, a proto se staví proti globalizaci.

Čtěte také

Číňané jsou úplně posedlí bohatstvím. Vydělávání peněz je motor, popisuje sinolog Molčanov

Je ale zarážející, že článek z Global Times ze 17. května se ještě zmiňuje o plynovodu Nord Stream 2. Text totiž poukazuje na to, že potrubí obchází Ukrajinu a tím podrývá její ekonomický rozvoj. Možná je článek starší a redaktoři ho zapomněli aktualizovat, zamýšlí se odborník na mezinárodní vztahy Thomas Jäger na stránkách magazínu Focus.

Podle článku Global Times patří také Spojené státy mezi země s hluboce zakořeněným neonacismem.

Rasismus, vojensko-průmyslový komplex a snaha o hledání extremistického vůdce prý v budoucnosti nevyhnutelně vyprodukují budoucího světového politického lídra. V textu nechybí ani zmínka o možném pesimistickém konci, kdy by se Amerika mohla po vzoru nacistického Německa proměnit v totalitní zemi.

Jäger to považuje za pozoruhodné rozšíření ruské propagandy, která invazi na Ukrajinu ospravedlňuje osvobozením lidí právě od nacismu. Tímto způsobem má dojít k odlidštění Ukrajinců, kteří podle ruské propagandy nejsou lidmi, ale zaslouží si likvidaci tak, jako si ji zasloužili nacisté.

Čtěte také

Mars ožije pozemským průzkumem. Po čem tam pátrají Američané, Číňané a Spojené arabské emiráty?

Fakt, že Čína tuto propagandu přejímá a dokonce ji aplikuje na celou Evropu a Spojené státy, je znepokojivý. Zejména v době, kdy část populace podléhá šíření dezinformací a valná část veřejnosti boj podporuje. Mýtům o válce na Ukrajině věří až 20 procent Němců.

V autoritářských státech je to ještě větší podíl, protože tamní vlády mohou kvůli absenci odlišného pohledu na věc snadněji šířit vlastní pravdu. Různými cestami o ní mohou přesvědčit i část lidí v otevřených demokratických systémech.

Demokratická zřízení tomu mohou čelit různorodými a kritickými diskurzy. K tomu je ale potřeba vysvětlovat kontext, cíle a způsob realizace vlastní politiky. Například v Německu se ale něco takového delší dobu neděje, uzavírá svůj komentář.

Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií připravil Jakub Rerich. Víc se dozvíte v audiozáznamu.