Zákaz bití dětí může přinést větší problém: rezignaci na výchovu, varuje psycholog Klimeš

11. říjen 2019

Skotsko se připojilo k čím dál početnější skupině zemí, které zakazují rodičům fyzicky trestat své děti. Proti zákazu přiměřených fyzických trestů se staví skotští konzervativci, podle nichž hrozí, že budou kriminalizováni dobří rodiče, kteří trestají rozumně. Měly by se i v Česku zakázat fyzické tresty dětí?

„Fyzické tresty dětí by se u nás zakázat měly. Naše společnost je pořád nastavená na jejich používání a řekl bych, že je zneužíváme. Je lepší tresty teď zakázat a až si společnost zvykne, tak pak to nechat na rodičích,“ navrhuje v pořadu Pro a proti dětský psychoterapeut Martin Galbavý z Ligy otevřených mužů.

Ve fyzických trestech nevidí nic přínosného. „Nepotkávám se tam s ničím, co by bylo pozitivní. Dokonce i rodiče často zpětně mluví o studu, vině a zoufalství... Nevědí, jak jinak v tu chvíli reagovat. Nejsou naučeni, nemají strategii.“

Neříkám, že tělesné tresty nefungují. Když někoho zmlátím za to, že něco dělá, tak to z 90 % přestane dělat. Ale proč? Protože má strach. A je tohle to, čeho chceme docílit? ... Když jdeme do dveří, tak je můžeme vykopnout, dveře se poškodí, třeba poškodí i nás, ale také můžeme sehnat klíč a dveře otevřít. Je to komplikovanější, bude nás to stát víc energie, ale výsledek bude lepší. Mlácením se děti naučí to, že je to o nějaké moci.
Martin Galbavý

Psychoterapeut nepopírá, že negativní motivace funguje. „Ale proč by to měl být fyzický trest? Můžu souhlasit, že některá výchova je složitá, určitě je nějaké procento děti, se kterými se špatně pracuje, ale já si tedy nemyslím, že je jich tolik.“

Čtěte také

„I majitelé psů pochopili, že není dobré je řezat, že pozitivně se toho zvládne mnohem víc. U psů jsme to pochopili, u dětí to nechápeme... Když tělesné tresty přestaneme používat, tak se nic tak strašného nestane... Budeme se muset nějaké věci doučit..., a to my nabízíme v Lize otevřených mužů,“ shrnuje Martin Galbavý

Zneužití zákazu

„Věci, které se mají řešit morálkou a výchovou společnosti, se nemají řešit kriminálně a zákonem. Mohli bychom ale v mnoha případech doporučovat rodičům, aby používali méně tělesných trestů,“ věří psycholog Jeroným Klimeš.

Podle něj by se tak ale mělo dít edukativní formou, ne kriminalizováním rodičů. „Děti můžou vydírat a také vydírají rodiče tím, že o nich řeknou, že jsou kriminálníci, protože je praštili, a tedy je nemusí poslouchat. Může to být zneužito k šikanování rodičům, kteří pak budou zatlačeny do pozice čistě jen krmícího zařízení.“

Na rovinu, jsou dveře, od kterých nemáme krásný a hezký zámek. Jsou neléčitelné poruchy…, jedna z nich je dysthymie, tedy chronicky otrávené děti, které nejde jinak motivovat než negativní motivací. Část populace nefunguje jinak než na negativní motivaci, tedy strach, donucení, nějaký teror… Negativní motivace má všechny nevýhody, které si umíme představit, ale často je to jediná motivace, která ještě funguje.
Jeroným Klimeš

Tělesný trest má prý pro dítě aktivační funkci. „Máte letargické dítě, kterému něco řeknete jednou, pětkrát, padesátkrát... Ale v to okamžiku, když dostane na zadek, začne se hýbat. Když se to stane jednou za půl roku, za rok a pak na syna houknu, že jdeme dělat úkoly, tak ví, že to může dojít do tělesného trestu. Ale nepoužívá se to denně.“

„Nikdo z nás není dokonalý vychovatel. Ale plošný politický a právní zákaz problém nevyřeší, společnost nevzdělá. Rodiče se nevzdělají v jiných způsobech výchovy, ale dostaneme mnohem větší problém než bití dětí, a to je rezignování na výchovu,“ varuje Jeroným Klimeš.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.