Zájem o přírodní pohřby v Česku stoupá. Opravdu ekologickému pohřebnictví ale brání legislativa
Stále více lidí si klade otázku, jak nejen žít v souladu s přírodou, ale jak také ohleduplně ze světa odejít. Provozovatelé pohřebních služeb si proto všímají rostoucího zájmu o přírodní pohřby a ekologické uložení ostatků. Jde zejména o ukládání ekologicky rozložitelných uren s popelem ke kořenům stromů nebo pohřbívání celých těl na vzpomínkových loukách. České zákony jsou ale k moderním trendům ekologických pohřbů nepřejícné a pokrok je zatím v nedohlednu.
Jedno z přírodních pohřebišť je na příklad na Ďáblickém hřbitově. Les vzpomínek tvoří háj dubů, třešní nebo švestek, k jejichž kořenům pozůstalí ukládají urny s ostatky svých blízkých. Rozloučit se s nimi mohou na obřadním místě uprostřed hájku, kde je několik laviček, ohniště a velká kamenná skořápka s vodou.
Čtěte také
Místa uložení ostatků u jednotlivých stromů označují dřevěné destičky vyrobené z vyřazených palet. Les vzpomínek je po sedmi letech existence naplněn zhruba z poloviny.
Vedle něj vzniká Louka vzpomínek, která bude představovat přírodní pohřebiště porostlé lučním kvítím. Sloužit bude k pochovávání celých těl.
Při kremaci se uvolňuje řada škodlivých látek a je energeticky náročná. U tradičních pohřbů jsou problém plasty v rakvi a oděvu zesnulého.
Zatímco podmínkou uložení ostatků u stromů v hájku je kremace, během které se do ovzduší uvolňuje řada škodlivých látek a je energeticky náročná. V případě tradičních pohřbů je naopak problematický fakt, že rakve a oděvy pro zesnulé často obsahují plasty, které se v Zemi nerozloží.
Mělké hroby nebo vodní pohřeb
Na Západě jsou už dnes zavedené pokročilejší a ekologičtější metody jako například kompostování těl nebo uložení do plytkých hrobů v asi metrové hloubce. V půdě je pak více kyslíku a živých organismů než v případě tradičních hrobů hlubokých alespoň 160 centimetrů.
Čtěte také
Ve Spojených státech amerických je na některých místech povolena i takzvaná vodní kremace, kdy dojde k rozpuštění těla v teplé vodě za vysokého tlaku. Vzniklý roztok po přečištění může putovat zpět do přírody a vrátit tak do životního prostředí živiny.
Ostatně právě pocit, že člověk je součástí přírodního koloběhu, hraje u přírodních pohřbů velkou roli zcela v duchu rčení „prach jsi a v prach se obrátíš“.
Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka.
Související
-
Pitvat mrtvé tělo je třeba eticky. Dárcům říkáme, že pomohou vědě a ušetří za pohřeb, říká profesor
„Tělo v pitevně je první pacient, se kterým se student medicíny potkává. A musí se k němu naučit chovat eticky,“ vysvětluje profesor anatomie David Kachlík.
-
Co pomáhá s odcházením, je otevřenost. Vnímejte přání umírajícího, nabádá ředitelka hospice Šormová
„Téma umírání je ve společnosti do velké míry tabu,“ říká sociální pracovnice a šéfka hospice Ruth Šormová.
-
Emoce musí odejít, jinak způsobí komplikace jinde, říká odbornice na komplikované truchlení
Ztráta blízké osoby může vést k tomu, že člověk není schopen normálně fungovat. O komplikovaném truchlení hovořila ve Studiu Leonardo psycholožka Veronika Drnková.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
