Emoce musí odejít, jinak způsobí komplikace jinde, říká odbornice na komplikované truchlení

10. srpen 2019

Ztráta blízké osoby může vést k tomu, že člověk není schopen normálně fungovat. Způsoby, jak pomoci těm, na které úmrtí takto dolehlo, popsala ve Studiu Leonardo psycholožka Veronika Drnková, odbornice na terapii komplikovaného truchlení.

„Je to zacyklení myšlenek na zemřelého, touha se s ním setkat, i  když víme, že nemůžeme. Emocionální bolest je intenzivní a tyto a podobné příznaky zahlcují truchlícího člověka,“ popsala hlavní projevy psycholožka.

Právě tyto okolnosti vedou k tomu, že takový člověk postupně přestává fungovat v situacích, ve kterých dříve fungoval, tedy v práci, rodině, škole a podobně.

Truchlení je adaptační proces člověka na ztrátu blízké osoby. Učí člověka dále žít život bez fyzické přítomnosti zemřelého. V definici mezinárodní klasifikace nemocí se počítá s časem, který uplynul od této ztráty.
Veronika Drnková

Důležitým projevem tohoto stavu je silná emocionální bolest. „Například smutek, vina, popření, vztek, pocit osamělosti nebo pocit, že kus mě samotného zemřel se zemřelým, čili ty běžné pocity, které známe ihned po úmrtí nebo několik měsíců po něm. Zde ale tyto intenzivní emoce přetrvávají velice dlouho.“

Lidé, kteří v tomto stavu dlouhodobě žijí, jsou často velmi unavení. „Je to na nich vidět, protože jsou s tím spojeny poruchy spánku, jde tedy o lidi, kteří dlouhodobě nespí.“

„Terapie je založena na tom, že klient ví, co všechno se bude dělat a jak dlouho to bude trvat. To je důležité pro bezpečí klienta, který ví, co se bude v příštích setkáních dít. Metoda je pevně stanovena na 16 setkání, ale je velmi otevřená a založená na intenzivní práci nejen při setkání s terapeutem, ale i mimo něj.“

Emoce a intenzivní pocity potřebují někudy odejít. A když je nenecháme, aby v příhodném momentu odešly, tak se pak vyvalí někde jinde, což může způsobovat komplikace.
Veronika Drnková

Truchlení je hodně individuální věc, každý prožívá tu ztrátu jinak. „Záleží nejen na tom, o koho klient přišel, ale každý má jiné mechanismy vyrovnávání se se stresem a náročnými životními událostmi. Každý člověk má také jinou osobnostní výbavu.“

Důležité je se emocí, které se ztrátou bližního přicházejí nebát a prožít je tak, jak přicházejí. „Někdy se děje to, že pozůstalí nebo jejich blízcí říkají, že už stačilo, není třeba brečet nebo cítit to, co člověk cítí. Ale hodnocení toho, jak bych ztrátu měl prožívat, právě naopak může člověku uškodit než pomoci,“ upozornila psycholožka.

„Moje mise je, aby se člověk, který potřebuje pomoci se svým zármutkem, mohl obrátit přímo na nás nebo poradce pro pozůstalé či na terapeuty, i když nesplňuje všechna diagnostická kriteria komplikovaného truchlení.“

Lidé se mohou obrátit na organizaci Cesta domů. V našem poradenském týmu máme poradce pro pozůstalé. Fungujeme ve všední dny od 9 do 17 hodin, je možné se i objednat na schůzku. Mimopražští mohou využít služeb poradců z Asociace pro pozůstalé, která funguje po celé republice.
Veronika Drnková

„Podpora, která probíhá na začátku truchlení, může fungovat i preventivně proti pozdějšímu rozvoji nějaké komplikace nebo dlouhodobého truchlení. Chci, aby i na začátku po ztrátě bližního lidé věděli, že tuto podporu využít mohou a nemusí čekat,“ shrnula psycholožka Veronika Drnková.

autoři: Josef Kluge , oci
Spustit audio

Související