Začíná boj o rozpočtovou reformu

O výraznější roli se mohou přihlásit nevypočitatelní poslanci, jako například bývalý sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka, případně lidovec Ludvík Hovorka.

Začne se na nadcházející schůzi poslanecké sněmovny, očekává se však pomalý rozjezd. Obecně se předpokládá, že sněmovna pustí reformní návrh do druhého čtení, nejisté jsou jen termíny. Vláda by chtěla projednat svůj složitý zákon ve zrychleném řízení, které trvá jen třicet dnů namísto obvyklých šedesáti.

Zápletka nastane ve druhém čtení, kde mohou všichni přítomní překvapovat pozměňovacími návrhy. Finále při třetím čtení jisté připoutá pozornost té části veřejnosti, které neodjede na prázdniny.

Pozoruhodné na celém příběhu je rozložení sil. Hlavní postavou je premiér Mirek Topolánek. Pro svůj návrh ale nemá zdaleka jasnou většinu. Vládu podporuje jen sto hlasů a tolerují dva bývalí poslanci ČSSD. Není jisté, jak se zachovají vůči reformě. Především Melčák se už dal slyšet, že mu vadí některé sociální škrty a také poplatky u lékaře. O druhém, Pohankovi, není známo nic. Už samotný Melčák může zabránit zdravotnickým poplatkům, pokud bude na svém stát lidovec Hovorka a rovněž je odmítne.

Tlustý může zasáhnout do vládního návrhu ještě víc. Například pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty, nelíbí se mu, že se pouze dolní sazba zvyšuje z 5 na 9 procent a horní se z 19 nesnižuje. Tlustý navrhuje snížit. Vadí mu i to, že málo klesá podniková daň. Nestačí snížit z 24 procent na 19 - měla by jít až ke dvanácti. Daň z příjmu občanů má mít namísto třiadvaceti rovněž dvanáct. K tomu chce zrušit většinu daňových výjimek. Zkušený parlamentní borec může se svými případnými spojenci prosadit leccos - třeba se daňové sazby sníží o něco víc, než chtěla vláda.

Ministři naznačili, že se může jednat o dani podnikům. Ovšem Tlustého nápady také mohou vládní postup rozvrátit. Pokud prosadí své plány, může odradit oba přeběhlíky z ČSSD, případně Hovorku a další lidovce. Pokud to celé neskončí největším možným fiaskem - totiž tím, že se budou méně škrtat sociální výdaje a více snižovat daně. Pak se i skromný návrh rozpočtové reformy změní v paskvil, který ničemu nepomůže.

V těžkých chvílích Topolánkovi zbývá východisko. Může oslovit některou z opozičních stran a požádat o výpomoc. Fakticky by to ale znamenalo domluvit novou reformu, která by byla průnikem plánů obou partnerů. Skutečně sociální demokraté a komunisté navrhli svůj koncept rozpočtové reformy. Podle očekávání z nich vyplývá, že partnerem nemohou být komunisté. Ti navrhují, že se vůbec nesníží sociální dávky, ani se nezvýší dolní sazba DPH. Nebudou se snižovat stropy pojistného pro lépe vydělávající zaměstnance. Daně se snižovat nebudou a pokud ano, tak jen občanům v nejnižších příjmových skupinách. Naopak se může zvýšit daňová sazba pro ty, kdo berou přes milion.

Jednou větou, ODS bude v případě krize odkázána pouze na sociální demokraty. V tomto případě by domluva nebyla technickým problémem. Sociální demokraté se s vládními finančníky shodnou na tom, že je třeba v roce 2008 dosáhnou deficitu ve výší tří procent hrubého domácího produktu a v roce 2010 schodku 2,3 procenta.

Ovšem neměly by se snižovat daně, zvláště ne ty podnikům. Maximálně později by se mohlo mírně škrtat ve středních pásmech daně z příjmu občanů. Ani by se nezvyšovala daň z přidané hodnoty. To by umožnilo, že úspory nebudou tak dramatické. Nemuselo by se tedy tolik škrtat v platech státních zaměstnanců, ani v sociálních dávkách. Tady by ČSSD přistoupila pouze na to, že se u některých dávek zastaví mechanismus, který je má každoročně zvyšovat. Samozřejmě - poplatky u lékaře nebudou, nejvýš za pobyt v nemocnici. Sociální demokraté by přistoupili na strop pojistného.

Rozdíly mezi vládou a ODS tak nejsou nepřekročitelné. Ovšem to už neplatí politicky. Topolánek by opravdu musel stát na pokraji propasti, aby přistoupil na dohodu s Paroubkem. Ta by ho totiž stála křeslo šéfa strany na některém z nejbližších kongresů.

Nelze však vyloučit kuloární dohodu. ODS například bude chtít zabránit zásahům Tlustého a proto přistoupí na některé změny sociálních demokratů, kteří na oplátku zajistí toleranci pár svých poslanců. Možné je všechno.

Uzavřeme krátký pohled na nadcházející bitvu komentářem ekonomů. Většina z nich se shodne, že reforma je nutná - a plány komunistů nedávají národní ekonomice žádné východisko. Tlustého návrhy jsou pro většinu ekonomů příliš velkým dobrodružstvím. Především však neškrtá ve výdajích na sociální dávky a státní zaměstnance, což by měla každá rozpočtová reforma.

Podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy jsou příliš opatrné i ty škrty v dávkách a platech úředníků, které navrhuje Topolánek. Sociální demokracie by přitom byla ještě opatrnější. Většina ekonomů tedy věří, že projde nejmenší zlo - to by znamenalo Topolánkův návrh s odkladem snížení podnikových daní. Ale jestli právě tímto způsobem skončí rozpočtové drama, to stojí zatím ve hvězdách.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .