Zachrání NERV ekonomiku?

Řeč je o příběhu Národní ekonomické rady vlády, známé především pod zkratkou NERV. Měla by se sejít už v neděli a předat vládě doporučení, která by se týkala postupu české exekutivy vůči ekonomické krizi. Nutno říct, že NERV vzbuzuje skepsi. Vznikl zhruba před pěti týdny a je to vlastně skupina nezávislých ekonomů, která za své rady není placena. Její nápady vláda převezme a část z nich přetaví do konkrétních opatření.

Vzhledem k tomu, že nadcházející krize má být největší od dob velké deprese ve třicátých letech, nezdá se, že je NERV skupina, která má odpovídající možnosti a kompetence, aby mohla navrhnout odpovídající řešení. Co asi tak mohou navrhnout?

O minulém víkendu už určitý návrh vznikl a tak lze předpokládat, že ten nový se nebude o mnoho lišit. Pokud se dramaticky nerozšíří, pak je očekávaný český plán ve srovnání se záchrannými balíčky vyspělých zemí hodně chudým příbuzným.

V návrhu NERVu nejde o žádné významné daňové úlevy, ani o významné rozšíření investic. To je přitom základem výdajů, které se v případu Ameriky počítají ve stovkách miliard dolarů a v případě Německa překračují hranici 100 miliard eur. V zásadě není těžké takový balíček vytvořit. Prostě se vezmou peníze a část z nich jde na veřejně prospěšné peníze a část na snížení daní, Složitý je na tom pouze výběr těch nejlepších opatření, aby se peníze pokud možno využily co nejlépe. Přitom tolik nezáleží, jestli bude efekt především ekonomický, anebo psychologický.

Proto se investuje do zateplení škol, do dálnic, do nákupu nových automobilů, anebo se na druhé straně snižují spotřební daně, případě pojistné a daně firmám. Jak je skromný NERV, to se ukazuje v návrhu z minulé neděle. Peníze do investic nemají jít nad částku, se kterou se už stejně počítá, ať už jde o cca 90 miliard korun na dálnice a železnice, anebo očekávaných 70 miliard z Evropských fondů. Potíž je v tom, že evropské dotace se zatím vůbec nedaří čerpat a potíže jsou i ve stavbách dálnic.

Výjimečnou součástí plánu NERVu jsou pasáže, které dodal ministr školství Ondřej Liška. Má ambiciózní plán na modernizaci vzdělávacího systému, je však fakt, že v letošním krizovém roce žádá jen tři miliardy na mimořádné investice. Asi tuší, že víc nedostane. Na zateplování půjde 10 miliard, které bude Česko inkasovat prodejem emisních povolenek.

Snižování daňové zátěže je omezeno na odpisy pojistného u zaměstnanců s nižšími příjmy. Tady chce stát investovat 18 miliard. Dále je ještě řeč o necelých miliardách, které chce stát vložit do Českomoravské záruční a rozvojové banky, aby s jejich pomocí garantoval exportní a provozní úvěry podnikatelům.

Divné na tom je, že vláda nechce na boj s krizí uvolnit víc, než nějakých 30 až 40 miliard korun. Přitom ještě začátkem roku měla k dispozici dalších 40 miliard, jenže tyto peníze ministr Miroslav Kalousek započetl do příjmů rozpočtu. Bohužel to znamená, že se tyto peníze rozpustí v běžných státních výdajích, ze značné části na provozu ministerstev. Nic proti tomu, je to však méně efektivní investice, než například stavba dálnic nebo dokonce zateplování škol.

Téměř úzkostlivá snaha nepochybit v boji proti krizi se zřejmě přenesla do práce NERVu. Ovšem stále ještě zbývá možnost, že jde o hru na schovávanou. Premiér se skrývá před národem a o krizi mluví jen se spřátelenými novináři. Stejně se před lidmi skrývají i členové NERVu a své úvahy nad záchranou české ekonomiky nekomentují. Je pravděpodobné, že se skrývá i premiér před lidmi s NERVu. Nakonec v neděli s nimi bude mluvit teprve potřetí.

Hlavní vtip hry na schovávanou je v tom, že se nakonec schovaný hráč najde. Premiér předstoupí před NERV, pak společně předstoupí před veřejnost a slavnostně oznámí nadějná opatření proti krizi. Věřme, že se toho v neděli či v pondělí dočkáme. Nakonec to bude pětiměsíční výročí od pádu banky Lehman Brother, kdy se odstartovala druhá, ničívá část světové finanční krize.

Bohužel je tu ještě jedna možnost, totiž antická tragédie. Ať se postavy ve hře snaží, jak snaží, ať se chtějí vyhnout temnému osudu, nakonec všechny jejich činy jen uspíší nevyhnutelný a špatný konec.

Dosavadní nicnedělání kryté politickými spory, rozpouštění vládních rezerv v provozu úřadů, neschopnost při čerpání investic z Bruselu. Tak se mohou později pojmenovat jedna za druhou epizody nevyhnutelného konce. NERV by potom hrál úlohu chóru antických starců, komentující tragédii před ním na jevišti.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .