Za bytovou nouzi a drahé nájmy v Německu nemůžeme, tvrdí Airbnb. Odborníci to rozporují

Americká společnost Airbnb, která prostřednictvím internetu zprostředkovává krátkodobé ubytování, si nechala vypracovat studii o využívání jejích služeb v německých velkoměstech.

Ze zprávy mimo jiné plyne, že firma nevidí souvislost mezi svým byznysem a bytovou nouzí v Německu, uvádí německý týdeník Die Zeit.

Ve studii se píše, že například v Berlíně se v loňském roce přes Airbnb nabízelo 26 500 ubytovacích kapacit. Ve 2 600 případech šlo o byty, které byly v průběhu roku pronajaty minimálně 137 dnů. Studii pro Airbnb vypracoval berlínský Hospodářský a sociologický výzkumný ústav Empirica.

Čtěte také

Čtěte také

Airbnb tak vůbec poprvé zveřejnila informace o zprostředkovaných pronájmech ve čtyřech německých městech, a sice v Berlíně, Hamburku, Mnichově a Dortmundu. Závěr studie firma komentovala slovy, že krátkodobé pronájmy prostřednictvím Airbnb v Německu nemají negativní dopad na trh s bydlením.

„Sdílení bytů trhu neškodí, ale naopak zvyšuje efektivitu tržního prostředí,“ říká Annamaria Deitersová-Schwedtová z Empiricy.

Podle slov Tima Klawse, který má v ústavu na starost veřejnou politiku, je obytný prostor pro Airbnb důležitým tématem. „Chceme společně s městy vypracovat férová pravidla pro sdílené ubytování, abychom předešli nezodpovědnému chování některých aktérů,“ tvrdí Klaws a dodává, že krátkodobé pronájmy trh s byty nezatěžují.

Ze všech čtyř zkoumaných měst je nejvyšší počet nabízených bytů prostřednictvím Airbnb v Berlíně. V Mnichově si klienti mohli vybírat z 11 tisíc nabídek, v Hamburku jich bylo k dispozici 9 400 a v Dortmundu 550. Studie zohlednila také pronajímané soukromé pokoje ve sdílených bytech. Ze zprávy nicméně nevyplývá, jestli nabízené ubytování bylo inzerováno po celý rok.

Lidé nabízející své prostory si totiž časové rozmezí nabídky na portále mohou sami upravit. Z toho pak společnost odvozuje, že pouze malý počet pronajímaných bytů prostřednictvím Airbnb ovlivňuje situaci na trhu s bydlením. Počet kapacit, které majitelé k ubytování nabízejí celoročně, popřípadě v nich vlastníci vůbec nebydlí, je možné pouze odhadovat, píše k závěrům studie Die Zeit.

Byty pro podnikání

Hospodářský list Handelsblatt přidává, že nemovitosti, které jsou pronajímané prostřednictvím Airbnb více než 137 dnů v roce, je možné označit za prostory pořízené k vydělávání peněz.

Čtěte také

V Berlíně bylo v loňském roce 2 600 takových případů a hosté v nich zaplatili minimálně 83 eur za noc, což je nejnižší možná částka, za kterou se berlínským pronajímatelům tyto nemovitosti vyplácí k ubytování nabízet.

Deitersová-Schwedtová, která se navíc zabývala vývojem cen pronájmů v Berlíně v období od přelomu let 2014 a 2015, kdy Airbnb získalo na trhu významnější postavení, říká, že nelze zjistit významnou souvislost mezi zvyšující se nabídkou společnosti a růstem činží ve městech.

Nicméně mnozí odborníci takové tvrzení relativizují. „Nabídka Airbnb se soustřeďuje především na centrum hlavního města. Zjistili jsme, že hlavně tam působí podnikatelé, kteří vlastní čtyři a více bytů. To pak žene ceny nájmů v určitých částech města vzhůru,“ říká Felix Mindl z Ústavu pro hospodářskou politiku Kolínské univerzity pro hospodářský list Handelsblatt.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.